Dětství prožil v Praze na Královských Vinohradech, kde zažil okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy. Tento nejsilnější zážitek z dětských let ovlivnil jeho vztah ke komunismu a ruským bratřím. V rodině se vždy muzicírovalo a zpívalo, hudba ho provázela od dudlíku k půllitru až dodnes. V deseti letech dostal mandolínu, později banjo, ve dvanácti začal hrát na akustickou kytaru. Po vyučení si na půjčku koupil elektrickou kytaru Diamant. První kapela, ve které hrál, byla v roce 1981 Garáž, pak vystřídal na podzim 1982 svého bratra Bohumila v Jasné páce. Zákaz vystupování pro Jasnou páku znamenal v roce 1983 přejmenování na Hudbu Praha, ve které působí dodnes. Dále hrál na konci osmdesátých let ve skupině Ztracené iluze a v roce 1995 začal hrát v pubrockové kapele Echt! s Karlem Malíkem, spoluhráčem z Hudby Praha. Roku 1977 se vyučil typografem, kteréžto zaměstnání po šesti letech opustil. Aby se mohl věnovat bigbítu celou duší, vystřídal mnoho různých profesí od figuranta v geodézii po vložkování komínů. Nyní se věnuje počítačové grafice a učí na elektrickou a akustickou kytaru, především však hraje v Hudbě Praha, Jasné páce a Echtu!. Má dva mladší sourozence, bratra Bohumila a sestru Kateřinu. Se svou ženou Blankou se oženil v roce 1984 a mají spolu dvě děti – Ondru (1985), je restaurátor a muzikant a Evu (1988), která ještě studuje.

Vloženo: 25.01.2014, martin