Laco Deczi Jazz
Ladislav Déči
Narozen:
29. 3. 1938, Bernolákovo, Slovensko
DJ / Producent
Hudebník
Hraje na:
trubka
Laco Déczi (původním jménem Ladislav Déči, * 29. března 1938 Bernolákovo) je americký jazzový trumpetista, hudební skladatel a malíř slovenského původu.
Od svého vstupu na profesionální hudební scénu před více než padesáti lety byl Laco Deczi jejím enfant terrible a punc výjimečnosti mu zůstal dodnes. Už tehdy směřoval jinam než takřka všichni, kteří v tehdejším Československu hráli jazz. Navzdory převládajícímu trendu intelektuálního, téměř akademicky ukázněného west coast jazzu, byly už Decziho amatérské bratislavské skupiny oddány explozivnímu hard bopu z opačného pobřeží Ameriky a on sám vyznával kult jeho tragicky zesnulého génia Clifforda Browna. Posedlostí touto stylovou orientací dokázal po příchodu do Prahy nakazit i mnohem starší zdejší kolegy, včetně guru českého moderního jazzu Karla Velebného. Když se stal v letech 1963-66 právoplatným členem jeho legendárního SHQ, rozšířil Velebný, podle vzoru eastcoastových comb, původně čtyřčlenné obsazení na kvinteto. V repertoáru i na gramofonových nahrávkách SHQ se pak objevily první vlaštovky autentického hard bopu, převzaté od Decziho celoživotního vzoru Clifforda Browna (Delilah, Jordu, Kiss And Run). S vlastní skupinou Celula a, po emigraci, s její americkou obdobou Celula New York dokázal poselství Brownovy trubky spojit do působivé symbiózy s elektrickou jazzrockou fúzí Milese Davise, v jejímž duchu se odvíjí Decziho hudba až do současnosti.
Českým filmovým divákům je znám především ze svého účinkování ve filmu Kalamita režisérky Věry Chytilové z roku 1981. Laco Déczi je také uveden na seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti, jako důvěrník StB, krycí jméno Kuba, evidenční číslo 25 955. Ve svém autobiografickém rozhovoru vysvětluje, že jediným důvodem k navázání spolupráce s StB v roce 1985 bylo okamžitě poté vycestovat do Německé spolkové republiky a tak emigrovat z Československa. V roce 1987 odtamtud odešel do Spojených států. Zde je jeho přítomnost nejčastěji spojována s New Yorkem, na jehož předměstí dodnes žije. Do Česka se však nadále pravidelně vrací, zpravidla na dvě koncertní turné ročně.
Svou první desku, Laco Deczi & Cellula Quintet - Pietoso, vydal v roce 1969. Deska byla nahrána ve studiu A pražského rozhlasu 7.–13. listopadu 1968.
Od svého vstupu na profesionální hudební scénu před více než padesáti lety byl Laco Deczi jejím enfant terrible a punc výjimečnosti mu zůstal dodnes. Už tehdy směřoval jinam než takřka všichni, kteří v tehdejším Československu hráli jazz. Navzdory převládajícímu trendu intelektuálního, téměř akademicky ukázněného west coast jazzu, byly už Decziho amatérské bratislavské skupiny oddány explozivnímu hard bopu z opačného pobřeží Ameriky a on sám vyznával kult jeho tragicky zesnulého génia Clifforda Browna. Posedlostí touto stylovou orientací dokázal po příchodu do Prahy nakazit i mnohem starší zdejší kolegy, včetně guru českého moderního jazzu Karla Velebného. Když se stal v letech 1963-66 právoplatným členem jeho legendárního SHQ, rozšířil Velebný, podle vzoru eastcoastových comb, původně čtyřčlenné obsazení na kvinteto. V repertoáru i na gramofonových nahrávkách SHQ se pak objevily první vlaštovky autentického hard bopu, převzaté od Decziho celoživotního vzoru Clifforda Browna (Delilah, Jordu, Kiss And Run). S vlastní skupinou Celula a, po emigraci, s její americkou obdobou Celula New York dokázal poselství Brownovy trubky spojit do působivé symbiózy s elektrickou jazzrockou fúzí Milese Davise, v jejímž duchu se odvíjí Decziho hudba až do současnosti.
Českým filmovým divákům je znám především ze svého účinkování ve filmu Kalamita režisérky Věry Chytilové z roku 1981. Laco Déczi je také uveden na seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti, jako důvěrník StB, krycí jméno Kuba, evidenční číslo 25 955. Ve svém autobiografickém rozhovoru vysvětluje, že jediným důvodem k navázání spolupráce s StB v roce 1985 bylo okamžitě poté vycestovat do Německé spolkové republiky a tak emigrovat z Československa. V roce 1987 odtamtud odešel do Spojených států. Zde je jeho přítomnost nejčastěji spojována s New Yorkem, na jehož předměstí dodnes žije. Do Česka se však nadále pravidelně vrací, zpravidla na dvě koncertní turné ročně.
Svou první desku, Laco Deczi & Cellula Quintet - Pietoso, vydal v roce 1969. Deska byla nahrána ve studiu A pražského rozhlasu 7.–13. listopadu 1968.