Petr Marek Pop
Narozen:
5. 2. 1974, Prostějov, Česko
Zpěvák
Hudebník
Hraje na:
klávesy
kytara
Petr Marek začal své filmy natáčet na konci osmdesátých let pod hlavičkou společnosti UNARFILM. Na většině svých krátkých (okolo třiceti titulů, z nichž nejkratší měl devět sekund) a sedmi dlouhometrážních filmů (s nejdelší stopáží čtyři hodiny) spolupracoval s Jiřím J. K. Nebeským.
Nejvýrazněji se jejich filmový styl projevil v "montážní psychoanalytické detektivce" Bajesta Gumbrina (1994) a "metaforické klauniádě o ztrátě a hledání víry" Film Petra (1996). K oceňovaným snímkům patří také osmimilimetrový Všechno Na Mars! (1997). Film Dříve, Než.... (1997) je součástí kolekce „Český experimentální film“ Národního filmového archivu. Společně s Vítem Janečkem natočil Petr Marek v roce 1997 pro Českou televizi dokument o karlovarském festivalu V centru filmu (v teple domova). V roce 2001 se podílel jako druhý kameraman na filmu Jana Němce Noční hovory s matkou a účinkoval jako herec a hudebník ve filmu Jana Gogoly ml. Národ sobě.
O rok později natočil celovečerní debut Láska shora v koprodukci NEGATIV s. r. o. a UNARFILM, který zaujal svou specifickou poetikou. Tři roky poté uvedl svůj druhý film Nebýt dnešní (2005) kombinující téma odvykání z drogové závislosti a prvky scifi. Ve svém třetím filmu Nic proti ničemu (2011) si opět pohrává s určitými rysy typickými pro generaci dnešních třicátníků. Problematiku vztahů mezi lidmi, konflikt individua a socializace, nahlíží Petr Marek s osobitým nadhledem, vtipem a chytrostí. Odpozorované aktuální společenské fenomény zasazuje do žánrově a stylově přiznaných kontextů, které filmům dodávají specifický rukopis.
Petr Marek, jako člen hudební skupiny MIDI LIDI, vytvořil hudbu k filmům Marka Najbrta Mistři (2004) a Protektor (2009, Český Lev za nejlepší hudbu), dále k filmům Český Mír Víta Klusáka a Filipa Remundy a Heart Beat 3d Jana Němce. Je také divadelním hercem a členem několika souborů (Studio Ypsilon, VOSTO5, Radio Ivo, Dekadentní divadlo Beruška, LÁHOR/Soundsystem). Podílel se na pořadu České televize Hotel Insomnia. Pracoval jako filmový dramaturg v pražském Roxy a působí jako pedagog na katedře režie FAMU.
V roce 1999 absolvoval na Katedře filmové vědy Filozofické fakulty UK v Praze diplomovou prací Mechanika paměti filmového média (a paměť ve filmu). Jeho teoretické a kritické texty se objevují v časopisech Film a doba, Cinepur, Iluminace, Kino/Ikon, Lidové noviny, Tamto, Týden, Instinkt.
Nejvýrazněji se jejich filmový styl projevil v "montážní psychoanalytické detektivce" Bajesta Gumbrina (1994) a "metaforické klauniádě o ztrátě a hledání víry" Film Petra (1996). K oceňovaným snímkům patří také osmimilimetrový Všechno Na Mars! (1997). Film Dříve, Než.... (1997) je součástí kolekce „Český experimentální film“ Národního filmového archivu. Společně s Vítem Janečkem natočil Petr Marek v roce 1997 pro Českou televizi dokument o karlovarském festivalu V centru filmu (v teple domova). V roce 2001 se podílel jako druhý kameraman na filmu Jana Němce Noční hovory s matkou a účinkoval jako herec a hudebník ve filmu Jana Gogoly ml. Národ sobě.
O rok později natočil celovečerní debut Láska shora v koprodukci NEGATIV s. r. o. a UNARFILM, který zaujal svou specifickou poetikou. Tři roky poté uvedl svůj druhý film Nebýt dnešní (2005) kombinující téma odvykání z drogové závislosti a prvky scifi. Ve svém třetím filmu Nic proti ničemu (2011) si opět pohrává s určitými rysy typickými pro generaci dnešních třicátníků. Problematiku vztahů mezi lidmi, konflikt individua a socializace, nahlíží Petr Marek s osobitým nadhledem, vtipem a chytrostí. Odpozorované aktuální společenské fenomény zasazuje do žánrově a stylově přiznaných kontextů, které filmům dodávají specifický rukopis.
Petr Marek, jako člen hudební skupiny MIDI LIDI, vytvořil hudbu k filmům Marka Najbrta Mistři (2004) a Protektor (2009, Český Lev za nejlepší hudbu), dále k filmům Český Mír Víta Klusáka a Filipa Remundy a Heart Beat 3d Jana Němce. Je také divadelním hercem a členem několika souborů (Studio Ypsilon, VOSTO5, Radio Ivo, Dekadentní divadlo Beruška, LÁHOR/Soundsystem). Podílel se na pořadu České televize Hotel Insomnia. Pracoval jako filmový dramaturg v pražském Roxy a působí jako pedagog na katedře režie FAMU.
V roce 1999 absolvoval na Katedře filmové vědy Filozofické fakulty UK v Praze diplomovou prací Mechanika paměti filmového média (a paměť ve filmu). Jeho teoretické a kritické texty se objevují v časopisech Film a doba, Cinepur, Iluminace, Kino/Ikon, Lidové noviny, Tamto, Týden, Instinkt.