Antonín Gondolán Jazz
Narozen:
13. 6. 1942, Brutovce, Česko
Zpěvák
Hudebník
Hraje na:
kontrabas
Pokud bychom hledali nějakou romskou hudební osobnost, která se svého času výrazně prosadila na domácí popové scéně, určitě bychom nemohli opomenout Antonína Gondolána, výborného zpěváka a muzikanta. Antonín Gondolán se narodil 13. června 1942 ve slovenské vesničce Brutovce u Spišského Podhradí. Ve dvou letech se s celou početnou rodinou (Antonín měl 12 sourozenců) odstěhoval do Čech. Stejně jako další sourozenci i Antonín byl svým otcem, výborným muzikantem, odmalička vedený k lásce k hudbě. Už jako dítě hrál na housle, kytaru, později na kontrabas. Jeho otec ho společně s bratry velmi brzy začal brát hrát křty a svatby. Právě zde Antonín získal své první muzikantské ostruhy.
Osudové setkání, které zcela změnilo život tehdy patnáctiletého Antonína Gondolána, proběhlo na Vrchlabsku. „Při jedné příležitosti, kde hostoval Orchestr Gustava Broma, jsem se tam objevil, otec mi dal do rukou kontrabas, já jsem zahrál nějaké malinké sólíčko a opravdu jsem vzbudil pozornost. Tenkrát pan Brom přišel za otcem a co stojí za zmínku, bylo to, že pan Brom mě chtěl koupit - tak nějak lidově řečeno. Otec se zachoval velmi dobře a řekl, že dávno už svoje děti neprodává, ale pokud se pan Brom o mě postará ve všem ostatním, tak bude potěšení na jeho straně, že budu hrát v tak výborném orchestru. To se taky stalo,“ po letech vzpomíná Antonín Gondolán.
V pouhých patnácti letech tedy Antonín Gondolán nastoupil k Orchestru Gustava Broma, kde začala jeho opravdová hudební kariéra. Záhy na to začal studovat státní konzervatoř v Brně. Mezitím párkrát vystupoval v Praze s Orchestrem Gustava Broma a tady se seznámil s tehdejší špičkou populární hudby včetně Karla Gotta, Rudolfa Rokla, Ferdinanda Havlíka. Pohádkový příběh Antonína Gondolána dále pokračoval. Brzy dostal angažmá v Divadle Semafor, což bylo té doby nejpopulárnější pražské divadlo, v němž tehdy účinkovali mladí Gott a Rokl. Pochopitelně opustil brněnskou konzervatoř, a začal studovat na stejné hudební škole v Praze u profesora Pošty, kontrabasové veličiny.
Dalším důležitým krokem v kariéře bylo navázání užší hudební spolupráce s Karlem Gottem a bratry Štaidlovými " Jsme stejná věková kategorie, takže jsem se hned spřátelili, měli jsme úplně stejné zájmy, poslouchali jsme stejnou muziku, a ke spolupráci byl jen krůček. Navíc v té době jsme ještě nebyli tak slavní, takže jsme k sobě měli trošičku jiný vztah - byl takový přátelštější. Ale tím není řečeno, že bychom mezi sebou měli špatné vztahy. Akorát zájezdem do Ameriky jsme si uvědomili, že každý patříme trochu jinam. Poznání muziky v zahraničí nás tak ovlivnilo, že každý si potom našel nějaký svůj styl. Zdůrazňuji, že to nebylo na úkor nějakého nepřátelství, ale tak už to v životě bývá, že jednomu se líbí to a druhému ono. S Karlem Gottem jsme nejdříve hráli v Semaforu, pak jsme se odtrhli a zakládali jsme divadlo Apolo. Do toho pak přišel zájezd do Ameriky a tam to pro nás byla velká škola, kdy každý zjistil, že ta muzika se dělá trošku jinak, že jsou různé kvalitní žánry. Tím nechci říct, že bychom je neznali, ale poslouchat někoho je něco jiného než vidět a poslouchat někoho. Do Ameriky jsme odjeli v roce 1967. Nejdřív jsme byli pozváni na Expo 67 do Montrealu. Bylo tam hodně slavných lidí a byl to nesmírně zajímavý zájezd. Kanada byla stejně poučná jako Amerika," vysvětluje Antonín Gondolán.
Po zájezdu do Ameriky Gondolán zakládá později velmi slavnou skupinu Bratří Gondolánů. Ostrému a velmi úspěšnému startu pomohl i fakt, že kapela zpočátku vystupovala se zavedenými zpěváky té doby – Helenou Vondráčkovou, Karlem Gottem nebo Waldemarem Matuškou. Toho času je Antonín Gondolán už respektovaným autorem mnoha písní, pro něž psaly texty nejlepší textaři (Eduard Krečmar, Petr Rada, Pavel Vrba) a jež zpívaly tehdejší největší popové hvězdy. O slávě Antonína Gondolána a jeho bratru svědčí i to, že singlu s hitem „Čekej a neplakej“ se prodalo v dnešních poměrech neuvěřitelných 150 000 kusů!
V době největší slávy se kapela Bratří Gondolánů rozpadla. "Jak jsme jezdili po koncertech a po světě, byla to doba, kdy nám bylo 20 - 25 let. Byli jsme mladí a pěkní lidé. Láska je mocná čarodějka, nevybírá si a není podmínka, aby se člověk ženil jenom v Česku, to se může stát na zájezdě v Bulharsku nebo v Americe. A to se přesně stalo některým mým bratrům: jeden třeba žije už 35 let ve Švýcarsku, má tam rodinu a děti, Věra žila 20 let v Austrálii, má tam rodinu a dům, František žil v Německu a v Austrálii, já jsem žil v Německu...“ , vysvětluje Antonín Gondolán.
Do Čech se tento fenomenální multiinstrumentalista vrací až po sametové revoluci. Díky návratu jeho sourozenců Antonín opětovně vzkřísil k životu skupinu Bratří Gondolánů.
Osudové setkání, které zcela změnilo život tehdy patnáctiletého Antonína Gondolána, proběhlo na Vrchlabsku. „Při jedné příležitosti, kde hostoval Orchestr Gustava Broma, jsem se tam objevil, otec mi dal do rukou kontrabas, já jsem zahrál nějaké malinké sólíčko a opravdu jsem vzbudil pozornost. Tenkrát pan Brom přišel za otcem a co stojí za zmínku, bylo to, že pan Brom mě chtěl koupit - tak nějak lidově řečeno. Otec se zachoval velmi dobře a řekl, že dávno už svoje děti neprodává, ale pokud se pan Brom o mě postará ve všem ostatním, tak bude potěšení na jeho straně, že budu hrát v tak výborném orchestru. To se taky stalo,“ po letech vzpomíná Antonín Gondolán.
V pouhých patnácti letech tedy Antonín Gondolán nastoupil k Orchestru Gustava Broma, kde začala jeho opravdová hudební kariéra. Záhy na to začal studovat státní konzervatoř v Brně. Mezitím párkrát vystupoval v Praze s Orchestrem Gustava Broma a tady se seznámil s tehdejší špičkou populární hudby včetně Karla Gotta, Rudolfa Rokla, Ferdinanda Havlíka. Pohádkový příběh Antonína Gondolána dále pokračoval. Brzy dostal angažmá v Divadle Semafor, což bylo té doby nejpopulárnější pražské divadlo, v němž tehdy účinkovali mladí Gott a Rokl. Pochopitelně opustil brněnskou konzervatoř, a začal studovat na stejné hudební škole v Praze u profesora Pošty, kontrabasové veličiny.
Dalším důležitým krokem v kariéře bylo navázání užší hudební spolupráce s Karlem Gottem a bratry Štaidlovými " Jsme stejná věková kategorie, takže jsem se hned spřátelili, měli jsme úplně stejné zájmy, poslouchali jsme stejnou muziku, a ke spolupráci byl jen krůček. Navíc v té době jsme ještě nebyli tak slavní, takže jsme k sobě měli trošičku jiný vztah - byl takový přátelštější. Ale tím není řečeno, že bychom mezi sebou měli špatné vztahy. Akorát zájezdem do Ameriky jsme si uvědomili, že každý patříme trochu jinam. Poznání muziky v zahraničí nás tak ovlivnilo, že každý si potom našel nějaký svůj styl. Zdůrazňuji, že to nebylo na úkor nějakého nepřátelství, ale tak už to v životě bývá, že jednomu se líbí to a druhému ono. S Karlem Gottem jsme nejdříve hráli v Semaforu, pak jsme se odtrhli a zakládali jsme divadlo Apolo. Do toho pak přišel zájezd do Ameriky a tam to pro nás byla velká škola, kdy každý zjistil, že ta muzika se dělá trošku jinak, že jsou různé kvalitní žánry. Tím nechci říct, že bychom je neznali, ale poslouchat někoho je něco jiného než vidět a poslouchat někoho. Do Ameriky jsme odjeli v roce 1967. Nejdřív jsme byli pozváni na Expo 67 do Montrealu. Bylo tam hodně slavných lidí a byl to nesmírně zajímavý zájezd. Kanada byla stejně poučná jako Amerika," vysvětluje Antonín Gondolán.
Po zájezdu do Ameriky Gondolán zakládá později velmi slavnou skupinu Bratří Gondolánů. Ostrému a velmi úspěšnému startu pomohl i fakt, že kapela zpočátku vystupovala se zavedenými zpěváky té doby – Helenou Vondráčkovou, Karlem Gottem nebo Waldemarem Matuškou. Toho času je Antonín Gondolán už respektovaným autorem mnoha písní, pro něž psaly texty nejlepší textaři (Eduard Krečmar, Petr Rada, Pavel Vrba) a jež zpívaly tehdejší největší popové hvězdy. O slávě Antonína Gondolána a jeho bratru svědčí i to, že singlu s hitem „Čekej a neplakej“ se prodalo v dnešních poměrech neuvěřitelných 150 000 kusů!
V době největší slávy se kapela Bratří Gondolánů rozpadla. "Jak jsme jezdili po koncertech a po světě, byla to doba, kdy nám bylo 20 - 25 let. Byli jsme mladí a pěkní lidé. Láska je mocná čarodějka, nevybírá si a není podmínka, aby se člověk ženil jenom v Česku, to se může stát na zájezdě v Bulharsku nebo v Americe. A to se přesně stalo některým mým bratrům: jeden třeba žije už 35 let ve Švýcarsku, má tam rodinu a děti, Věra žila 20 let v Austrálii, má tam rodinu a dům, František žil v Německu a v Austrálii, já jsem žil v Německu...“ , vysvětluje Antonín Gondolán.
Do Čech se tento fenomenální multiinstrumentalista vrací až po sametové revoluci. Díky návratu jeho sourozenců Antonín opětovně vzkřísil k životu skupinu Bratří Gondolánů.