Eva jako skutečný začátek: FoxO o živé energii, hravosti a hudebním dospívání

Autor: Martin Čáslavský, CSMUSIC

02.07.2026: Album Eva pro FoxO neznamená jen logické pokračování po debutu Adam, ale především moment, kdy kapela našla svůj skutečný zvuk – syrový, živý a bez postprodukčních berliček. V rozhovoru kapelník Martin Čermák i frontman Wiky popisují, jak se z elektronických beatů, nečitelných akordů, nočních vnuknutí a procházek Stromovkou postupně rodila deska, která stojí na sehranosti, přirozené energii nástrojů a radosti z tvorby. Eva je pro ně potvrzením toho, kam FoxO dospěli – a zároveň startem nové kapitoly, která se nebojí překvapovat, hrát si a zůstat opravdová.

Jak jste si v kapele vyjasnili, že po debutu Adam musí logicky přijít album Eva, a co pro vás tenhle symbolický pár znamená v hudebním kontextu?

Vím, že jsme ještě před vydáním debutu hledali nějaké správné slovo, které bude jasně označovat že se jedná o “to první”album. Když nás napadnul Adam, rovnou nám přinesl název i pro druhou desku. Vždycky jsem si myslel, že kapela se pozná až podle druhého alba - tam se teprve potvrdí, kam dospěla. Osamělý Adam je smutná postava. Teprve s příchodem Evy to začne psát skutečný příběh. To nám přišlo trefný. Adam byl vlastně trochu umělý - nahraný ještě bez basy a hlavně na elektronické pady. Jak jsme sbírali zkušenosti s jeho hraním na živo, přišli jsme na to, že elektronické beaty, které jsme měli v každé písničce jiné, jsou obrovský problém pro zvukaře. Nikdo nám nechtěl každou písničku znovu a znovu nazvučovat rytmické linky. Náš projev tím tehdy dost trpěl a postupně nás to přestávalo bavit řešit. Dospěli jsme tedy k rozhodnutí, že se Vladimír znovu rozpomene na to, jak hrát na bicí a od té chvíle jsme všechny nové písničky zkoušeli takto živě. Tvorba a příprava nových songů nám šla …Kupodivu nám to šlo od ruky a materiál celkem rychle přibýval. Dalším významným posunem Evy oproti Adamovi bylo to, že jsme se definitivně sehráli se skvělým basistou Ivanem Prešovským. Jeho jazzové licky cestují v písničkách Evy po vlastních trasách, ale v každém okamžiku jsou připraveny překvapit, podtrhnout nebo doplnit podstatu a náladu dané věci. Díky tomu se osvobodila kytara a smyčce od hraní basových linek a mohou tak dotvářet stereo obraz o úplně jiný nálady nebo rytmy.

Kapela se prostě a jednoduše sehrála a nový materiál zafungoval a bavilo nás ho hrát i na živo. - Martin Čermák, kapelník

Co pro vás osobně představuje „nejvěrnější a živá energie nástrojů“, kterou na Evě slibujete, a jak se liší od zvuku vašeho debutu?

To souvisí i s první otázkou, tak budu pokračovat. Když se Foxo začalo dobře cítit v novém zvuku , logicky jsme začali přemýšlet, že bychom mohli naskládané věci vydat. Tentokrát jsem si byl už ale jistý v několika věcech, které musíme při recordingu dodržet. Přál jsem si zachytit co možná nejvěrněji přirozenou, živou energii, kterou naše nástroje mají. Už jsem nechtěl žádné další navrstvování kytar, smyčců, vokálů a elektronicky generované hudební linky. Přáli jsme si nahrát všechno dohromady tak, jak to skutečně hrajeme naživo. Tečka. Volba studia a producenta byla jasná. Už odedávna jsem chtěl vyzkoušet studio Jámor a Ondřeje Ježka, kterej tyhle věci, prostě umí. A musím říct, že to byla skvělá volba. Nahráli jsme dohromady jádro písniček - bicí, basa, kytara a zpěv. Všechno bylo za dva dny hotové - dva tři tejky a jelo se dál. Potom šly na řadu smyčce - do malého studia bychom se stejně všichni nevešli. _Smyčce nahrávaly do materiálu nabraného předchozí dny. Další odpoledne bylo hotovo. Pak už jen finální zpěvy, které nahradily vokální linky z prvních dvou dnů. Po poslechu hrubého mixu jsme usoudili, že některé zpěvy dá Wiky ještě líp. Dal si time out, který vyplnil cvičením se svojí učitelkou zpěvu. Na další nahrávání přišla dokonce i ona a společně dotáhli zpěvy do všech nálad, které jsme tam chtěli mít zachycené. Pak už přišlo míchání, kdy Ondřej Ježek nadhodil prvotní mix. Sedli jsme si společně do studia a dotáhli nuance úrovní nástrojů dle našich představ. Pak jsem to slyšel snad milionkrát. Byl jsem úplně nadšený ze zvuku bicích, který z podstatné části zajistil jeden prastarý páskový mikrofon umístěný šikmo nad soupravou. Zvuk kytar jsme zachytili přesně tak, jak jsem si vždycky přál - syrový, štěkavý, kousavý. Basa, všechno jistí zespodu, ale umí se překvapivě zapojit i do harmonií podstatně výše. Smyčce nám makají buď na melodii nebo ještě častěji na rytmech a zpěv, je zasazený pěkně doprostřed téhle hudební zahrádky. Žádná složitá postprodukce, vocodery, efekty, nic. Prostě jen písnička. - Martin Čermák, kapelník

Píseň Tvoje hvězdy vznikla jako spontánní noční vnuknutí. Jak často se vám stává, že silné momenty přijdou právě v takových nečekaných situacích?

Taková spontánní vnuknutí mám pořád, odmala. Obraznost mě provází celý život. Označuji se za samobaviče. Vnuknutími, resp. viděním dějů v jiném úhlu pohledu se bavím i když pro okolí občas působím trochu infantilně. A pak jsem ještě dostal dar tyto obrazy, které se mi dějou před očima i za nima, přenášet na papír a tvořit z nich texty. Někdy příběhové, někdy jsou to koláže dost surreální imaginace, ale mě to dává smysl. Jde o to se pobavit. Dělám to, rozvíjím a předávám. Nejdřív na členy mojí rodiny, pak na kapelníka Martina, poté na kapelu a všicky dohromady to pak předáváme do našeho publika. Je to radost, i když se stává že mi moji nejbližší sem tam nadávaj, že s tím nebo tím refrénem v hlavě jdou spát a ráno vstávají. - Wiky, Frontman

Jaký význam pro vás má motiv naděje, který se objevuje v refrénu Tvoje hvězdy, a proč je podle vás důležité ho v dnešní době připomínat?

Čím jsem starší tím víc se mi naděje děje. Jsem už dostatečně zralej na to abych věděl, že ne všecko co se mi nebíbí, mohu ovlivnit. Tak alespoň doufám. A to se mi propisuje i do textů. Tím jsem asi odpověděl i na druhou část otázky. Jak říkám, snažte se, konejte, ale nezapomínejte doufat. - Wiky, Frontman

Martin popisuje, že skladba začala z „nečitelných akordů a bizarních pavouků“. Jak v kapele poznáte, že právě takový nápad má potenciál stát se hotovou písní?

Mám rád překvapivý, nečekaný harmonie v hudebních podkladech, ale ta základní melodie písničky musí být taková, že si ji chci zpívat znovu a znovu a nepustí mě. Ta blízkost nápěvu a tématu písničky je asi klíčová. Mám rád Wikyho schopnost napsat písničku skoro o čemkoli a ještě to vypointovat. V textech je mraky replik, které se hodí na spoustu situací, co mě potkávaj jako třeba časté “kdyby se mi chtělo, tak jak se mi nechce” apod. - Martin Čermák, kapelník

Jak probíhá vaše spolupráce mezi hudebními nápady a texty? Od prvního drnkání až po moment, kdy Wiky pošle draft textu a skladba začne žít vlastním životem?

Když natrefím na nějakou zpěvnou vlezlou melodii, tak si jí nahraju do telefonu a pak dodrnkám harmonie, pošlu nápěv Wikymu a když ho to baví a má zrovna slinu, začne psát.

Za ty roky, co spolu tvoříme tvůrčí tandem, už zhruba víme, co půjde do koše a co si s chutí zahrajem. Ale neméně důležité je to pak dotáhnout s celou kapelou - ne vždycky se nám to povede, ale procento odpadu se vytrvale snižuje. Zkoušíme celkem často a za tu dobu už víme, jak se k písničce postavit. - Martin Čermák, kapelník

Smyčcové party a basové linky vznikaly při procházkách Stromovkou. Jak moc prostředí ovlivňuje vaši tvorbu a proč se právě Stromovka stala vaším „tvůrčím územím“?

Ten základní nápad si pouštím do uší a dopískávám ostatní harmonické linky - dost často ani není úplně jasné, který nástroj to bude hrát. Ve zkušebně to pak nahrajeme a bereme jako základní kostru, ze které vycházíme, abychom se rychle posunuli k nějaké formě a mohli si to dohromady zahrát jako celek. A Stromovka? Bydlím prakticky na dohled a když musím do atelieru, musím pěšky přes Stromovku. - Martin Čermák, kapelník

V tiskové zprávě zmiňujete, že beat písně se rodí až z flow zpěvu. Jak dlouho vám obvykle trvá najít tu správnou variantu, která „zaklapne“ a začne houpat celou kapelu?

Klíčové je pro nás frázování zpěvu - to hodně určí nosná místa pro nástroje a místa kde se nástroje stahnou.. Zároveň musí fungovat flow zpěvu a bicích. Vše ostatní může překvapovat, ale základní groove nám musí makat. Někdy nám to zaklapne celkem hned ale jsou i věci, kde stále ještě hledáme, jak na to. - Martin Čermák, kapelník

Jakou roli hraje dětská hravost ve vaší tvorbě a proč je pro vás důležité, aby si člověk uchoval alespoň kousek toho, co uměl jako dítě?

Všem jde obecně o to, jak se co nejvíc pobavit. Žijeme v době bavící. Ale občas mám pocit že jde zábava tak trochu přes zuby a občas je naopak bezzubá. Jako děti jsme se uměly bavit, aniž bychom o tom museli přemýšlet. S příchodem povinností a nároků, ať vnějších tak vnitřních, ta schopnost bezstarostný zábavy vysychá. S tím se nehodlám smířit. Kašpaření patří a nebo by mělo patřit k běžnému životu. I proto nosím například při koncertech infantilní plyšový lemuří ocas, který část našeho publika fakt dost irituje, a já jim na to jen řeknu, “no a co…?”, a usměju se jim a taky na ně. - Wiky, Frontman

Album Eva vychází v září. Jak chcete, aby ho posluchači vnímali v kontextu vašeho dosavadního příběhu, a kam vás tahle deska posouvá dál jako kapelu?

Pro mě je Eva další meta, další dovršení hudebního vývoje FoxO. Čistá muzika, jakou spolu rádi děláme. Eva má v sobě prostě jen to, co skutečně hrajeme. Nejsou tam žádné složité postprodukční finty. Na to jsem hrdej, protože se nám povedlo prostě něco opravdového. - Martin Čermák, kapelník