Metamorphóza bez žánrových hranic: Taliraw o svlékání vrstev, elektronickém světě a hledání vlastní esence

Autor: Martin Čáslavský, CSMUSIC

11.09.2026: Metamorphosis není jen nové EP. Je to záznam vnitřního pohybu, který Taliraw v posledním roce prošla. Osobní proměna se u ní přirozeně prolíná s hudební, a právě tahle synergie ji dovedla k odvážnějším beatům, elektronickým texturám a větší svobodě v tvorbě. V rozhovoru popisuje, jaké to je svlíkat staré vrstvy, vstoupit do techničtější dimenze zvuku, pracovat chaoticky i intuitivně, a přitom si dovolit být „víc free“ – v hudbě i v životě.

Jak bys popsala vnitřní proměnu, která vedla ke vzniku Metamorphosis, a co bylo tím impulsem, že ses rozhodla opustit staré vrstvy své tvorby?

Hudební linka se dost prolíná s tou osobní a vždycky tomu tak bylo. Vzhledem k tomu, že sem začala procházet nějakým niterním přerodem, měla sem chuť svlíknout pomyslně vrstvy, který už mi jednoduše přestaly sloužit. A tento přerod se otiskl právě do mého nového ep.

Co pro tebe znamenal přechod k elektronice a výraznějším rytmům a jak se tento posun odrazil v tom, jak dnes přemýšlíš o zvuku?

Řekla bych, že víc svobody v rámci nápadů, který se mi už dlouho rodily v hlavě a schopnost je pak realizovat. Mám ale pocit, že sem vstoupením do tohoto elektronickýho a o dost techničtějšího světa, naskočila do úplně nový dimenze, kde se moje smýšlení o zvuku obecně, zatím dost vrství. Často vzpomínám, o jak jednodušší to bylo dřív. Tohle je ale mnohem zábavnější.

Singl Caterpillar naznačil nový směr celého EP, co bylo jeho hlavním tématem a proč sis ho vybrala jako první ochutnávku?

Cejtila sem velkej vnitřní shift a vytvoření demíčka housenky to jen podtrhlo. Stejně tak jako radost z toho celýho procesu, jak hudebního, tak osobního. Hlavní message - hodně tancujte a nebojte se bejt divní.

Jak konkrétně ti práce s live loopingem změnila pohled na hudbu a jak se tento přístup promítl do jednotlivých skladeb Metamorphosis?

Když si představím live set i celý ep, tak mě napadne jedno slovo a to je: puzzle.
Nebo nějakej hodně složitej, ale zábavanej patchwork. Během vzniku ep, sem vlastně pořád přicházela na spoustu věcí, takže ten proces byl mírně chaotickej. Ale bez loopingu a schopnosti si vlastně vytvářet demáče sama, by to celý nemělo možnost vzniknout. Takže se nakonec ty nekonečný hodiny, shrbený u looperu a focus na to, co chci, opravdu vyplatily.

Jak probíhala spolupráce s maďarskou producentkou CSJLLA a co do tvé hudby přinesla, co by bez ní nevzniklo?

Pracovaly sme na dálku, vyměňovaly si desítky zpráv denně. Bylo to asi chaotičtější, než by muselo. Každá jsme pracovaly úplně jinak a v jiném časovém okně. Hodně tomu pomohlo, když jsem za ní letěla do Londýna, kde jsme udělaly velkej kus práce. Bylo o dost snazší řešit dílčí fragmenty ep osobně. CSJLLA mě dost překvapila. Možná i ona samu sebe. Rozhodně bych vyzdvihla ‘oko hurikánu’ - producentsky nebo ‘weird energy’ - kde sem jí požádala o feat v jejím rodném jazyce. Miluju, když se kultury můžou propojit.

EP pracuje s violoncellem, elektronickými texturami, manipulovanými samply i vrstvenými vokály, jak jsi hledala rovnováhu mezi organickým a elektronickým zvukem?

Vlastně ani nevím, jestli jsem se o to cíleně pokoušela. Většinou to přirozeně vyplynulo. Cello je samozřejmě mou hlavní složkou, čili aranž této sekce sem se snažila vždy prosadit, ale ne za každou cenu.

V tiskové zprávě zmiňuješ vlivy Tourist, Glass Animals i české alternativní scény, jak se tyto inspirace konkrétně propsaly do výsledného zvuku?

U mě je to s inspirací od konkrétních interpretů dost pocitový a často si ani neuvědomuju, co přesně si z nich beru. Zpětně ale vidím, že mě třeba Tourist nebo Glass Animals přivedli k tomu přemýšlet víc nad samotným zvukem – nad prostorem, atmosférou a tím, jak spolu můžou fungovat organický a elektronický prvky. Z český alternativy si pak asi nejvíc odnáším odvahu dělat si věci po svým a nebát se, že něco není dostatečně „žánrový“ nebo uhlazený. A díky tomu sem se i začala víc vracet ke skládání v češtině.

Metamorphosis vznikalo v období osobních změn, co pro tebe bylo nejtěžší na tom dovolit si být „víc free“ v tvorbě i v životě?

Ty změny byly zprvu dost nenápadný, jen sem je cítila, ale třeba je ještě nebyla schopna pojmenovat. A myslím, že právě to bylo možná nejtěžší - dovolit si nevědět, kam to všechno směřuje. Ten proces - a podotýkám, že je to proces - stále trvá. Je to o nějakým mým snažení bejt dostatečně vědomá a ty nově nabitý pravdy a uvědomění si připomínat. A myslím, že se tohle postupně propisuje i do tý tvorby - dovoluju si zkoušet věci a tolik neřešit, jestli jsou správně.

Každá skladba má vlastní atmosféru, můžeš přiblížit, jak vznikaly a co spojuje písně jako V oku hurikánu, Weird Energy nebo Nechci to jinak?

V oku hurikánu je z nich vlastně nejstarší. Skoro bych nevěřila, že jí nakonec vdechnu druhej život. Weird energy měla naopak asi nejdelší průběh, co se týče textový linky a produkce. Nechci to jinak je zase peak toho celýho ep a dodělával se na poslední chvíli. To, co by je mohlo spojovat, by tématicky byly asi mezilidský vztahy, což vlastně není nic nečekaného u mé tvorby.

Kam tě Metamorphosis posunulo dál a jaké nové směry nebo experimenty bys chtěla rozvíjet v další tvorbě?

Dalo mi to větší produkční skill. A obecně naprostou volnost ve svý tvorbě. Často při poslechu takových Corto Alto, Moses Yoofee Trio a nebo novýho alba Fred again..a LATIN MAFIA, myslím na jazzovej feeling a různý typy bubenických patternů - a moc mě to baví! Pořád cejtim tlak na to, se upnout k jednomu žánru a být tím signifikantní, ale nevěřím, že to bude moje cesta. Svou esenci myslím dokážu propsat do čehokoli, co v budoucnu vydám, ať už to žánrově bude spadat kamkoli.