Kariéra této kapely se může zdát být na začátku, ale pozorný posluchač rádia Kiss Jižní Čechy si již mohl navyknout na rýmy o životě, vztazích a o všem, co k nim patří. Momentálně ve studiu světoznámého producenta Borise Carloffa, který produkoval nahrávky a pracoval s interprety jako jsou Kryštof, Skyline, Sunshine, David Koller či Wohnout, vzniká nové debutové album EMOCE. Zatímco si na křest desky ještě musíme počkat do jara roku 2017 samotné album bude k mání již 1. prosince 2016. Prozatím jsme vyzpovídali členy kapely, abychom pronikli blíže do tajů jejich tvorby a získali jejich větší povědomí.
Na Vašich webových stránkách se dočteme, že všichni máte hudební vzdělání, jak dlouho se věnujete hudbě?
„Jsem v kapele jediný bez hudebního vzdělání, nicméně hudba mě provází celý život. Už v 10-ti letech jsem se učil první akordy na kytaru, později jsem objevil kouzlo vinylů a jejich mixu jako dj a zakotvil jako moderátor v rádiu, kde jsem dodnes, „ říká Robin, frontman a zakladatel kapely.
“Začal jsem nejdřív na flétnu pak klávesy. Od deseti let, jsem začal hrát na klavír.” Prozrazuje nejmladší člen Dalimil Smrž, který ještě stále studuje na konzervatoři.
Tu navštěvuje i baskytarista Miloš Miškovský, který na ní hraje šest let. Dvaadvacetiletý Petr Pořízka se věnuje hudbě už 11 let.
“Zpočátku to byla hra na klasickou kytaru v lidušce, kterou jsem po 4 letech vyměnil za elektrickou.”
Je jasné, že hudba je to, co Vás spojuje, co Vás jako kapelu svedlo dohromady?
Dohromady kluky svedla Robinova vize, cíl a přesvědčení.
„Věřil jsem, že to co jsem složil a napsal má smysl. Proto, když se rozpadla má předchozí kapela a zbyl jen basák Milda, jsem objel pražské konzervatoře a oslovil ostatní muzikanty jestli by se mnou nechtěli hrát. Sice na mě koukali jako na blázna, ale i přesto řekli „Ano“.
“To je tak složité, že to nemůže být náhoda, sám to totiž nejsem schopen říct, jak se to stalo. Ale je to bezva parta lidí, se kterými je neuvěřitelná sranda”, dodává baskytarista Milda..
Někdy, obzvlášť v začátcích, je možná důležitější mít pestré publikum než plný klub, na co spíše vsázíte Vy?
Robin sází na dobrou energii, vtip a interaktivitu s lidmi, ať už je jich hodně nebo málo.
„V začátcích mít plný klub je téměř nemožné, nikdo Vás nezná, publikum je spíše pestré a zvědavé. A vy najednou zjistíte, že to funguje, jak na děti, tak i dospělé, každý si tam najednou najde to svoje a to mě baví.“
“Já preferuji plný klub. Spousta bavících se lidí, kteří vám vracejí energii, kterou do nich vkládáte. Ale záleží... pestré publikum je samozřejmě také důležité, říká o svých představách kytarista Petr.
Myslíte si, že aby kapela zaujala, měla by být „svá“ nebo by se měla raději držet nějakého daného kodexu?
“Podle mě, když má kapela svůj osobitý styl, tak zaujme víc, než ta, která hraje stejně jako jiná známější kapela. Takže rozhodně jsem pro, mít svůj vlastní styl prezentace,” říká klávesák Dali.
“Nejsem člověk, který by ctil pravidla, jsem spíš neřízená střela, najednou mě něco napadne a jdu s kůží na trh. Možná mám sebedestruktivní sklony. Řídím se emocemi a kolikrát sám sebe překvapím. Je zajímavé poznávat sám sebe v různých situacích. Nicméně, čím jsem starší, uvědomuji si, jak je důležitá disciplína, řád a plán, bez toho, by se člověk nikam neposunul a já volím maximálně profi přístup v kapele, která je svá“, říká nejstarší člen kapely Robin.
Proč se na to ptám: z Vašich propagačních pramenů číší důvtip, jste zábavní i na svých koncertech, chcete, aby Vás publikum poznalo víc než jen jako hudební skupinu, umíte se odvázat?
Robin říká, že se odvázat rozhodně umí: „Přál bych si, abychom byli pro naše fanoušky víc než skupina, která přijede zahrát a zazpívat. Např. naposledy jsme před koncem koncertu začali hrát punkovou písničku „Možná“, o holce, která se zbláznila a všichni kluci zpívali, já mezi nimi běhal jako vyšinutý a křičel, ať k nám někdo skočí na pódium a zazpívá si, že je to tak obrovský nával energie, že nemůžeme skončit. A tak vyskočil chlapík v kšiltovce a řádil s námi. Byl to Franta Nedvěd ml.“
To je zážitek, který kapelu evidentně spojuje. Robin není jediným členem ve kterém tahle story zanechala úsměv na rtech .
“Asi nejvtipnější zážitek byl náš koncert v Podolí na dnu zdraví, když si s námi šel zazpívat František Nedvěd ml. naší lehce punkovou písničku Možná byli jsme z toho všichni v šoku, ale Franta to tam s námi pěkně rozjel, “ vzpomíná Dalimil.
Máte z „koncertování“ nějaký vtipný zážitek?
V létě jsme měli soustředění v Peci pod Sněžkou, abychom se připravili do studia, v rámci něj jsme si večer udělali veřejnou generálku, přišlo asi 5 lidí. Na konci koncertu jsem jim vysvětlil, že půjdeme na chvíli na stranu a jestli by nás mohli vyvolat zpátky na přídavek, že bychom si to chtěli vyzkoušet. Tak řvali jako blázni v pěti lidech, my se vrátili a písnička končila tím, že jsem se válel po zemi, zamotaný do mikrofonní šňůry.
Na podzim na akci pro Prahu 4 jsem si pro změnu chtěl vyzkoušet stage diving – tak jsem skočil z pódia a dopadl na zem, nikdo pod ním nestál.
“Říct ten nejlepší, nebo nějaký, se moc ani nedá, jelikož jich bylo tolik, že nevím jestli bych dal dohromady pointu... A ostatní nejsou publikovatelné,” směje se největší vtipálek kapely Milda.
Gratuluji ke zdárné tvorbě nového alba, jak jste se dali dohromady s Borisem Carloffem? Upozornili jste nějak na sebe nebo Vás sám oslovil?
Za všechno může moje žena Tereza Robinson. Poslala Borisovi demo singlu Stoupáme. Na základě toho mě Boris pozval do studia jen s kytarou, ať mu přehraju víc svých písniček, které by podle mě mohli být singlem. Já si tehdy vzal sebou ještě bývalého klávesáka. Boris si sedl, dal nohu přes nohu, na sebe položil pejska (Míšu) a řekl, tak mi zahrajte, co máte. A my mu pod návalem nervozity hráli a já se roztřeseným hlasem snažil zpívat. Pak řekl, „tak jo, můžeme to nahrát, ale nejdřív vyřešíme aranže“.
Na čem pracujete momentálně? Můžeme se těšit na další videoklipy?
Teď pracujeme na nových písničkách a já už mám v hlavě námět na nový videoklip k písničce Emoce. Bude to super, už teď se moc těším a kluci se teprve dozvědí, jaká role je čeká tentokrát.
Co mohou posluchači očekávat od nového alba? Budou Vaše písničky vzbuzovat u publika emoce nebo jde spíše o zamyšlení se nad životem?
Očekávat mohou naprostou otevřenost a upřímnost. To album si na nic nehraje, což se bohužel nedá vždy říct o našich životech. V nich často chodíme v maskách, tady bez. Ono to jinak ani nejde, písničky se skládají z mých prožitků, pocitů a zážitků. Texty jsou o lásce, vztazích, rozchodech, motivaci, naději i radosti. O tom, že nám stačí málo, abychom byli šťastní, ale také o začarovaném životním kruhu, lidské jednoduchosti či světě seriálů. Hrajeme život v popu, ale byl bych rád, kdyby písně vzbuzovaly i emoce. Vždyť co je to za život?, bez emocí.
Na co se mají Vaši nadšenci těšit při křtu Vašeho debutového alba?
Ono se v průběhu večera určitě stane něco nečekaného, tak ať se těší na tu Emoci Možná je fajn, že já sám ještě nevím, jaká bude, protože bych to určitě prozradil už teď a to by nebylo ono.
Skoro každý usiluje o letní rádiový hit, máte i Vy takový záměr?
Záměr určitě ne, ale singl Stoupáme může být klidně letním hitem, byť se vydává v zimě. Já si jen přál, aby z klipu čišilo slunce a to se povedlo. Ale když se nad tím zamyslím, my máme vlastně zimní i jarní hit v jedné písničce a tím je píseň „Já&my“.
Čím byste rádi obohatili „českou hudební scénu“? Jaký je Váš cíl?
Pravdivým a otevřeným pohledem na svět, přirozenou a na nic si nehrající interpretací svých písní, textem, vtipem, úsměvem a energií. Cíl je hrát a být hráni.
A otázečka na závěr: Proč se jmenujete zrovna Robin&son?
Měl jsem původně kapelu SrdceRým, která se při vstupu do studia k Borisovi rozpadla. Zajímavé zjistit, že najednou po celé té práci nemáte nic, ale nevzdal jsem to, našel kluky, změnil název a jelo se dál. Tenhle název má dvojsmysl. Já se jmenuji Robin a dohromady čteno Robinson, což je zase příjmení mé ženy a bez její pomoci bychom nebyli tam, kde jsme. Lidi už mají tendenci nám říkat Robinsoni, což mi přijde fajn.
Pokud máte rádi český pop, tak kapela Robin&son je pro Vás ta pravá volba! Kapela se na Vás těší již 30.12. v 18:00 na Staroměstském náměstí nebo 13.1. 2017 v 19:00 ve Velkém sálu Lucerny. Od 1. prosince bude album Emoce možné koupit přes facebookový profil kapely nebo stáhnout v digitální verzi na Supraphonline, spotify, itunes atd. Za redakci přejeme mnoho úspěchů a to nejen v hudebním, ale i v osobním životě!
