Při příležitosti 20. výročí a připravovaného vydání nové desky kapely Fast Food Orchestra jsme kapele položili následující otázky:
V příštím roce završíte 20 let existence kapely. Jak toto jubileum oslavíte?
Popravdě jsme o tom zatím ještě nepřemýšleli. Momentálně se soustředíme především na novou desku a turné k ní, ale předpokládám, že narozeniny oslavíme kde jinde než na pódiu.
Jak se Vám daří držet tak dlouho kapelu pohromadě?
To je otázka, na kterou nedovedu jednoznačně odpovědět. Rozhodně to není snadné, lidi v kapele stárnou a život na cestách není pro každého. Řekl bych, že základem je dobrá parta lidí, pak to jde samo.
Máte za sebou již 7 alb a další je na cestě. Kde berete stále inspirace na nové skladby?
Až na jednu desku, kterou s odstupem času vnímám jako lehce unáhlenou, tak nápady přicházejí postupně a naštěstí jich je pořád dost. Na novou desku jsme vybírali z dvaceti tří písniček, do studia šli jen s top třináctkou a na desku nakonec vybrali pouze jedenáct věcí. Inspiruje nás všechno od mezilidských vztahů, cestování a samozřejmě i hudba našich kolegů.
Vaše nové album bude celé v češtině, zatímco u všech Vašich dosavadních alb převažovala angličtina. Proč tato změna?
S myšlenkou udělat čistě českou desku koketujeme už několik let a poslední tři roky byla tato potřeba hodně silná. V této odpovědi zároveň trochu odpovím i na tu předešlou otázku. Myslím, že další anglicky zpívanou deskou už bychom se neposunuli vůbec nikam. V rodném jazyce jsme našli něco, co už v angličtině nebylo možné najít. Výslovnost, frázování, hraní si se slovy, tohle všechno nás neuvěřitelně limitovalo. Momentálně jsme na prahu nové éry a vidíme před sebou další možnosti, kam se posunout.
Jak se bude Vaše nové album jmenovat a proč?
S názvem jsme si jako s každou desku lámali hlavu. Nakonec jsme se rozhodli desku pojmenovat Struny podle stejnojmenné písničky. Struny v tomto smyslu symbolizují tenzi, která vzniká mezi lidmi. Může to být láska, přátelství, ale i něco mnohem hlubšího. Záleží jen na fantazii.
Nové album jste se rozhodli financovat prostřednictvím HitHitu. Máte s tímto způsobem financování již nějaké zkušenosti, nebo jej využíváte poprvé? Co zde mohou Vaši příznivci získat?
Na předešlé album jsme si vytvořili jakousi vlastní verzi Hithitu, kde jsme nabízeli speciální edici triček a digitální download. Byla to čistě jen předobjednávka nové desky, díky níž jsme mohli částečně zaplatit desku. Taky s tím bylo takové práce, že jsme se rozhodli vsadit na klasiku. Odměny jsou však dost podobné. Nabízíme například unikátní sadu triček, které už posléze nebude možné jinak zakoupit, předobjednávku nového CD nebo třeba kolekci starých nosičů. Budeme moc rádi, když nás fanoušci podpoří.
Na podzimní turné jste se rozhodli vyrazit společně s kapelou Circus Brothers. Proč právě s touto kapelou?
Kluci jsou perfektní, hraje jim to, umí udělat šou a je s nima legrace. Těžko bychom hledali lepší parťáky! Máme toho hodně společného a dohromady představujeme silnou dvojku. Věříme v to, že to budou nezapomenutelný mejdany pro nás i pro návštěvníky.
Kromě řady domácích vystoupení máte za sebou i spoustu zahraničních vystoupení. V které zemi jste zatím nehráli a rádi byste se tam vypravili?
Naopak jsme se rozhodli, že se budeme teď víc soustředit na domácí hřiště. Kdyby přišly zajímavé nabídky, určitě bychom se nebránili, ale momentálně to není priorita. Míst, kam bychom si jeli zahrát, je samozřejmě hromada. Mě osobně by třeba lákala Afrika, kde jsme nikdy nehráli, a těžko říct, jestli kdy budeme.
Které místo, kde jste hráli, bylo nejzajímavější a proč?
Svého času jsme hráli za hranicemi víc než doma a tyhle vzpomínky se nám zaryly hluboko pod kůži. Hodně intenzívní zážitek byl v Brazílii, kde jsme strávili čtyřicet dní a odehráli patnáct koncertů. Posléze jsme jeli patnáct dnů Evropu a Balkán s kapelou The Toasters, která nás vzala na turné tourbusem. Dovedeš si to představit? Dodnes tomu nemůžu uvěřit, byla tam společenská místnost s gaučem a playstation a den co den jsme hráli v jiným městě Evropy. Poté, co jsme různě na turné spali na zemi nebo po squatech, to byl solidní luxus. Skvělý bylo i turné v Izraeli. Byli jsem ubytováni v apartmánech tři sta metrů od moře, ráno vstali, nasnídali se a šli surfovat na pláž. Kolem páté pro nás vždycky přijelo auto a odvezlo nás do klubu. Veliká pohoda.
Za skoro 20 let Vašeho působení jste určitě zažili spoustu humorných situací. Podělíte se s námi o nějakou z nich?
S odstupem času mně jako nejvtipnější připadají ty situace, které v době, kdy se děly, rozhodně vtipné nebyly. Takže to byly všechny akce, kde se něco podělalo. Rozbitá dodávka, jízda v protisměru na dálnici nebo úplně vyndanej kytarista. Hodně “vtipný” vystoupení na srazu Lhot a Lhotek, kde publikum nejdřív hlasitě vyhlásilo našeho tehdejšího klávesáka za jeho účes a posléze nás chtěli lynčovat, jelikož si mysleli, že za výpadek proudu na pódiu neseme vinu my. Kultovní Kozí mejdan, organizačně naprosto nezvládnutá akce Standy Pence, kde se kapely zapisovaly do pořadníku, kdy budou hrát, se proměnila v neskutečnou party. Na nás vyšel čas ve 4:30 ráno, což jsme odmítli a s kamarády z Pohřební kapely vytvořili alternativní stage v jedné z polorozpadlých stodol a udělali si vlastní koncert.
Co byste vzkázali návštěvníkům portálu CSMUSIC?
Rád bych vás všechny pozdravil a poděkoval zato, že jste rozhovor dočetli až sem. Podporujte muziku a buďte skvělí!
Autor:CSMUSIC
Foto: archiv kapely
Na HitHitu můžete kapelu podpořit zde:
https://www.hithit.com/cs/project/3954/fast-food-orchestra-vydavaji-desku
