Rozhovor s Pavlem Calltou

Tvůj život je takové hledání, jednou tam dominuje sport a pak zase hudba. Co Tě v tomto rozhodování nejvíce ovlivňovalo?

To je pravda a možná se budu hledat celý život :) Jsem vodnář, takže mě vždycky bavilo hodně věcí a nejradši jsem chtěl dělat všechno a naplno, ale to bohužel nejde. Zkrátka se to časem nějak vyselektovalo a zjistil jsem, že muzika, psaní textů a koncerty mě naplňují nejvíc. Ale je fakt, že hned za hudbou následuje zase ten sport a cestování.

Nakonec zvítězila hudba, znamená to, že jsi sport pověsil na hřebík, nebo se mu věnuješ i nyní?

Nevěnuji se sportu závodně nebo profesionálně, ale hrozně rád chodím běhat, plavat a na inline brusle. Když je dobrá banda, rád si zahraji i volejbal, který jsme taky pár let hrál.

Jaký byl Tvůj vztah k Tvým rodičům? Měli nějaký vliv na Tvé rozhodování a na Tvoji hudební tvorbu?

K rodičům jsem měl moc blízký vztah. Byli to takoví životní „parťáci“, kteří mě vždycky nasměrovali správným směrem, když jsem to potřeboval. Vliv na mě měli velký. I když jsem často tvrdohlavý, v konečném důsledku jsem si nechal většinou poradit, protože byli velmi inteligentní a to, co řekli, mělo vždycky cennou hodnotu.

V životopise píšeš, že máš rád cestování. Které země jsi navštívil, kde se Ti nejvíce líbilo a jaký styl cestování preferuješ?

To je pravda, cestování je skvělá činnost. Studoval jsem v New Yorku, Belgii, pracoval jsem v Egyptě a Turecku jako delegát a nedávno jsem se vrátil z Asie, kde jsme s kamarádama poznávali Malajsii, Singapur a jižní Thajsko. Nejvíc se mi líbil asi Key West na Floridě, potom bych se hrozně rád vrátil do Arizony a prošel si pořádně s krosnou na zádech Grand Canyon. Ono je hrozně těžký říct, kde to bylo nejlepší. Každý místo má svoje. Preferuji cestování na blind – tj. bez cestovek udělat s kámoši plán a jet vstříc dobrodružstvím :).

Jak se Tvá účast v soutěži ČS má talent 2011 projevila na Tvé hudební kariéře? Pomohla Ti nějak?

Upřímně, nejsem si jistý, jestli mi pomohla. Kámen úrazu byla smlouva, která mě „zbrzdila“ na rok, jelikož jsem nemohl nic vydávat, takže v konečném důsledku asi ne. Ale zkušenost do života to byla určitě dobrá a nelituji toho.

Jaké to je být slavný? Jistě se kolem Tebe točí spousta lidí. Jak ten zájem o Tvojí osobu vnímáš?

Neřekl bych, že jsem slavný, opravdu… na to je ještě čas :). Ale je to skvělý pocit, když na vás lidi přijdou na koncert a zpívají si s vámi vaše písničky. Tyhle pocity jsou opravdu k nezaplacení. Pamatuji si, když jsem před 5 lety vystupoval s kapelou a přišlo na nás 15 lidí. Když člověk zažije i tu horší stránku, potom si neskutečně váží těch světlejších stránek. Zájem o moji osobu vnímám velmi pozitivně, ale sláva je pomíjivá, takže stojím nohama na zemi.

Nedávno jsi vydal své první CD Momenty. Jak jsi s ním spokojený a kterou skladbu v něm máš nejradši?

Jsem velmi spokojený. Chodí mi stále milé zprávy a vzkazy, jak je album návykové a že se písničky lidem líbí, takže jsem opravdu šťastný, že ta moje „cesta“ někam vede a lidi to baví. Moje srdcovky jsou skladby „Mami“, “Pouto Přátelství“, „Momenty“, „Věk je pouze číslo“, „Depka“ a „Nádech“… a samozřejmě „Zrzka“ a „Naštěstí“ :). Bohužel nedokážu odpovědět, kterou ze skladeb mám nejoblíbenější. Záleží na náladě.



Jaké jsou Tvé další plány?

Momentálně chystám další singl na září/říjen. Budeme plánovat křest, který bude pravděpodobně na konci října a také turné. Do toho pomalu začnu dávat dohromady materiál na druhou desku, takže plánů mám dosti do sytosti :).

Co bys chtěl vzkázat návštěvníkům našeho hudebního portálu CS MUSIC?

Za prvé chci Vám poděkovat za příjemný rozhovor. A čtenářům bych rád vzkázal, ať si užijí léto naplno každým momentem, obklopují se jen lidmi, se kterými je jim dobře a vyhýbají se negativním emocím a stresům. Ono to zní jako mega klišé, ale kdyby to nebyla pravda, nebylo by to klišé :). Takže se mějte božsky a ať se vám všechno daří, jak si přejete.

Za redakci CS MUSIC připravil Martin Čáslavský