Korben Dallas chtějí zemřít hezky. První singl poutá na nové album Deti rýb, které vyjde v únoru

Oceňovaná slovenská kapela Korben Dallas přichází s prvním singlem Pekne zomrieť z nového alba Deti rýb, které vyjde 17. února. V pořadí sedmá studiová deska, která vychází tři roky po předcházející Bazén a dva roky po EP Konečně s Anetou Langerovou, nabídne devět písní plných hudebních nápadů. „Dá se zde slyšet soul, Bowie, francouzský film, taneční klub ve tři ráno nebo ryba lapající po dechu - a to vše podané hravou formou, zasazené v obrovském, členitém prostoru,” říkají členové kapely, kterým dlouhá koronavirová přestávka „poskytla” dostatek času na tvorbu a přípravu. Korben Dallas, které v současné době tvoří zpěvák a kytarista Juraj Benetin, baskytarista Lukáš Fila a bubeník Igor „Ozo“ Guttler, jsou několikanásobní držitelé slovenských hudebních cen Radio_Head Awards. Ve své hudbě mají rádi co největší pestrost a nechtějí zůstávat na jednom místě. Producentsky se tak nově o album postaral Tomáš Sloboda, frontman skupiny Le Payaco, která získala cenu Anděl za nejlepší slovenské album roku 2020.



Kapela vybrala píseň Pekne zomrieť jako první singl přes to nebo právě pro neobvyklé téma. „Když jsme si ji poprvé poslechli, až jsme se zalekli. Smrt se v posledních pár letech stala větší součástí našich životů, ať už to souviselo s událostmi v našem soukromí nebo ve světě. Ale jak o ní zpívat? Mnoho příkladů v dnešní hudbě neexistuje. Proto to byl zvláštní pocit poslouchat písničku, že chceme pěkně zemřít. Věříme, že právě balancování na hraně a riziko omylu z ní dělají zajímavou skladbu a vhodný singl,” vysvětluje frontman Juraj Benetin svoji volbu. Minimalistické video ke skladbě natočil Lukáš Kodoň, který použil ultra HD záběry Slunce, vytvořené americkým Národním úřadem pro letectvo a vesmír (NASA). Singl doprovází artwork, jehož autorem je výtvarník Pavel Káden.

Tak jako celou hudební scénu, tak i vznik nové desky Deti rýb ovlivnila koronavirová pandemie. „Začátkem roku 2020 jsme několik měsíců plánovali společné turné k EP Konečně s Anetou Langerovou, které se ale kvůli pandemii nikdy neuskutečnilo - ani na jaře nebo pak na podzim. Když se ukázalo, že se ke koncertům jen tak brzy nevrátíme, pustili jsme se do přípravy nového alba. Deti rýb tak celé vznikly v průběhu pandemie,” říká Ozo Guttler.

Koronavirus se ale v textech prvoplánově nijak neobjevuje. „V naší tvorbě klademe důraz na osobní výpovědi, neřešíme společenské nebo politické otázky. Ne že by nás nezajímaly, naopak, věnujeme se jim v našich občanských životech. Náš postoj se ani nyní nezměnil. Je však jasné, že před pandemií neumí nikdo utéct, protože se dotýká nejintimnějších částí našich životů. Když tedy zpíváme, že bychom chtěli pěkně umřít, určitě se v tom dá najít také ozvěna pandemie, i když písničku přímo neinspirovala,” uvádí Lukáš Fila.

Název desky vznikl díky zajímavé souvislosti. Všechny tři současné členy kapely, tři hostující zpěvačky a producenta spojuje to, že se jejich matky narodily ve znamení Ryb. A že tedy všichni jsou děti Ryb. „Nikdo z nás není velkým fanouškem horoskopů, ale i z čistě statistického pohledu jde o zajímavý úkaz. Je to náhoda? Je v tom zákonitost? To jsou některé otázky, o kterých je celé album,” zamýšlí se Benetin. A přidává další zajímavý fakt, že krátce po dokončení alba se rozhodl si dát dlouhodobou přestávku od kapely kytarista Ľuboslav Petruška, který jako jediný matku narozenou ve znamení Ryb nemá.

„Při tvorbě se obvykle snažíme o co největší pestrost. Aby se lišily jednotlivé písničky na jedné desce a i desky od sebe,” uvádí Guttler. Proto po předchozí intenzivní spolupráci s producentem Eddiem Stevensem (album Bazén) a Anetou Langerovou a Dorotou Barovou (EP Konečně) se přípravy alba ujal Tomáš Sloboda, který měl jiný přístup a dal co nejvíce vyniknout samotné kapele. Přísná koronavirová opatření se odrazila i na způsobu vzniku nahrávky: „Mnohem více jsme pracovali individuálně, nemohli jsme společně ladit výsledný tvar písniček. Což sice celý proces komplikovalo, ale mělo to dva pozitivní důsledky - každý z nás musel více převzít odpovědnost za to, čím chce přispět, a zároveň měl více času. Důležité je, že výsledek je absolutně kompaktní, žádný odstup či nedostatek interakce na něm není cítit.”

Koronavirus členy kapely existenčně ani z hlediska seberealizace tolik nezasáhl, všichni mají „nehudební” povolání. Juraj Benetin je šéfem významného architektonického ateliéru, Igor „Ozo“ Guttler členem komunikačního tímu největšího slovenského rádia, Lukáš Fila je vydavatelem jednoho z hlavních názorových médií. „Koncerty nám samozřejmě chyběly a je škoda turné s Anetou Langerovou. Tyto problémy se však nedají porovnat s nejistotou, kterými čelili naši kolegové hudebníci, važně nemocní lidé i sta tisíce těch, kteří se museli strachovat o své živobytí. Nemáme si vůbec na co stěžovat,” dodávají k hudebnímu životu v době pandemie.

Jakmile to jen bude možné, vyrazí Korben Dallas podpořit album koncertně. „Zvykli jsme si, že nyní nemá smysl cokoliv plánovat. Hráli jsme samozřejmě i jinde, ale nejlépe se cítíme v klubech, považujeme se za klasickou klubovou kapelu. A poslední takový koncert jsme měli v prosinci 2019. Od té doby, pokud nepočítáme streamy, jsme měli jediné vystoupení v interiéru. A to bylo ještě na sezení s rouškami a omezenou kapacitou. Milujeme koncertování, takže jakmile to bude možné, pustíme se do intenzivní podpory alba. Zatím ale čekáme,” zdůrazňují.

K nejistotě ohledně pandemie se navíc přidal odchod Ľuboslav Petruška, který byl s kapelou od začátku, a přirozeně skončila i spolupráce se zpěvačkami Helenou Šabovou, Katarínou Bielikovou a Kateřinou Mojžišovou. „Namísto sedmi jsme nyní tři, vydáváme nový album a nevíme, zda se bude moci koncertovat. Počítáme se vším - možná se situace zlepší, album nás vystřelí do nových výšek a budeme znovu hrát pro plné sály. Nebo si celý rok zahrajeme jenom někde v hospodě,” říkají členové a uzavírají: „V každém případě je jasné, že pro nás platí to, co pro celý svět - už se nikdy nevrátí, co bylo. Rodí se něco nové. Všichni tři jsme ale plní chuti, zvědavosti a ano - i naděje, že to bude stát za to.”