Tublatanka a Opus uzavírají kolekci reedic třemi alby: Nebo-Peklo-Raj, Volanie divočiy a Poďme bratia do Betlehema

Vydavatelství OPUS uzavírá kolekci reedic skupiny Tublatanka, které jsou rozšířené o texty. Po albech Tublatanka, Skúsime to cez vesmír a Žeravé znamenie osudu, která vyšla v předcházejících měsících, přicházejí na pulty tři další studiová alba rockové legendy:  Nebo-Peklo-Raj, Volanie Divočiny a Poďme bratia do Betlehema.

Čtvrté řadové album Nebo - Peklo - Raj nahrála skupina Tublatanka v klasické sestavě (Ďurinda, Horváth, Černý) v roce 1990 v Jevanech u Prahy. Album původně vyšlo ve vydavatelství Supraphon. „Nahrávanie albumu sme chceli mať mimo rodnej Bratislavy, akoby na výlete v Čechách a tak sme nahrávali v štúdiu Ladislava Štaidla v Jevanoch, ktoré nám dohodilo české vydavateľstvo Supraphon blízko pri Prahe, kde sme chodili po nahrávaní na pivo, prechádzky a užívali si Prahu. V štúdiu bola dobrá atmosféra, často sme žartovali so zvukárom, že konečne sa tam nahráva rocková hudba, pretože vždy tam spieval len Karel Gott, ktorý v štúdiu nahral štrnásť albumov,“ vzpomíná Maťo Ďurinda a dodává: „Raz som dostal chuť nahrávať gitarové sóla v noci. Poriadne som si vyšťavil gitaru a robil veľký hluk, mysliac si, že štúdio je odhlučnené. Ale ráno prišiel Láďa Štaidl, že mu už volala polovica obyvateľov dediny, keďže bolo počuť zo štúdia veľký randál. Poprosil ma, aby som už v noci nenahrával.“

Hlavní autorskou dvojici Ďurinda-Sarvaš doplnil ve čtyřech písních jako autor hudby baskytarista Paľo Horváth. Je to typická, rockově úderná a nezaměnitelná Tublatanka s hity jako Démon pomsty a především Matka. „Rocková balada Matka sa stala hitom aj vďaka videoklipu, do ktorého som pozval svoju mamu, pretože pieseň som napísal z úcty k nej. Mama video natáčala v skorých ranných hodinách o pol piatej ráno, v malom domčeku v Bratislave. S kameramanom čakala na východ slnka a na syna, ktorý bol občas zlý a chodil neskoro ráno domov,“ poznamenal Ďurinda ke klipu.

Zajímavostí je, že při focení obalu alba Nebo-Peklo-Raj fotograf postříkal tváře a těla členů skupiny různými barvami a potom je použil i na písečné duny okolo nich, aby vytvořil atmosférickou fotografii. „Bola obrovská horúčava a naše telá a tváre obalené farbami sa na slnku roztápali. Bolo to neznesiteľné fotenie v tej horúčave. Najťažšie to znášal bubeník Ďuro Černý, ktorý sa tešil len na to, kedy to konečne skončí. Hneď po fotení sme skočili do blízkeho jazera, aby sme sa schladili a zmyli zo seba všetky farby,“ vypráví úsměvnou příhodu lídr kapely Ďurinda.

Páté studiové album Tublatanky Volanie divočiny vyšlo v roce 1992, a to naposledy v klasické sestavě Maťo Ďurinda, Pavol Horváth a Juraj Černý. Vzniklo ve studiu Vaša Patejdla, který si často chodil poslechnout, co kapela postupně nahrála a některé nahrávky spolu i podrobně rozebírali. Všechny písně až na jednu zkomponoval Maťo Ďurinda, většinu z nich ale tentokrát otextoval Miloslav Láber alias Whisky, frontman skupiny Slobodná Európa. Ja sa vrátim, S Tebou.. a zvláště Spálená láska jsou největšími hity tohoto alba. „K piesni Ja sa vrátim sme urobili videoklip v centre Bratislavy aj s našimi fanúšikmi. Bolo to pred obchodným domom Prior na Kamennom námestí. Ďuro Černý sa zhostil réžie klipu, keďže študoval réžiu na VŠMU a želal si do videa zábery z helikoptéry, ktorá sníma panorámu Bratislavy od centra mesta pozdĺž rieky Dunaj až k hradu. S kameramanom P. Horečným sa im podarilo vybaviť helikoptéru na jednu hodinu za veľmi dobrú cenu a tá nám potom lietala nad hlavami počas hrania piesne,“ popisuje Maťo Ďurinda vznik klipu.

Poďme bratia do Betlehema je jedinečné vánoční album bratislavské rockové skupiny z roku 1993, které Maťo Ďurinda a Juraj Černý připravili a nahráli s celou plejádou hostů (např. Bratislavský detský zbor) a spojili na něm zdánlivě nespojitelné – tradiční lidové vánoční koledy s hutným a pro skupinu charakteristickým rockovým zvukem. Vzniklo tak ojedinelé album, které má dnes plnohodnotný punc legendy. 

„Pred prípravami a nahrávaním vianočných piesní na album Poďme bratia do Betlehema odišiel zo skupiny basový gitarista Paľo Horváth a tak sme ostali s Ďurom v Tublatanke len dvaja. V štúdiu som musel zobrať do rúk basgitaru a nahrať všetky basové linky v piesňach,“ říká Ďurinda a pokračuje milou příhodou: „Odmalička sa mi páčilo veľké vitrážne kruhové okno na kostole Dómu sv. Martina v Bratislave a želal som si, aby bolo na obale tohto vianočného albumu. Spolu s našim fotografom Klinkom sme si išli pýtať povolenie na jeho fotenie za pánom kostolníkom a pánom farárom a uistili sme ich, že fotografiu vitrážneho cirkevného okna použijeme s dobrým úmyslom na obal vianočných kolied a ponúkli sme aj menšiu finančnú podporu pre kostol.“