SLZA vydává singl Každej sám. Nejemotivnější skladba z alba Monodrama pojednává o ztrátě, která nejde vrátit zpátky

Oblíbené duo Petr Lexa a Lukáš Bundil tvoří kapelu SLZA bezmála deset let a na svém kontě mají už čtyři alba. Teď vydávají dosud nejemotivnější baladu z poslední vydané studiovky Monodrama. Singlem Každej sám, který vychází s lyric videem, navazují na své nejúspěšnější balady jako je například Celibát nebo Na srdci. Živě singl poprvé zazněl na podzimním Club Tour. „V pražské Lucerně jsem se u ní v půlce dojal a málem jsem to ani nedozpíval. Silná věc," vzpomíná na úspěšnou šňůru zpěvák Petr Lexa.

Původně skladba vůbec neměla vzniknout. Podle Lukáše Bundila v první verzi vůbec nefungoval refrén. „Tak jsme ji zahodili. Asi za dva měsíce jsem si uvědomil, že si pořád zpívám refrén z jiného songu, který jsem před časem napsal, a který je také v netradičním tříčtvrťovém rytmu. Tak jsem původní sloky zkusil spojit s tímto refrénem a zafungovalo to," vysvětluje kytarista.



Tématem písně je ztráta, kterou si podle frontmana kapely Petra Lexy může každý interpretovat po svém.„Někdo v tom najde krátkodobé odloučení, někdo rozchod, ale já jsem v tom od začátku viděl něco hlubšího, trvalejšího. Ztrátu, která už nejde vrátit zpátky," popisuje. Sám zpěvák netuší, kde na pochmurný námět přišel. „Vlastně nevím, jestli jsou to střípky z minulosti nebo jsem třeba jen moc koukal na dojemný filmy a tiktoky s lidma, jak zachraňujou opuštěný koťátka," směje se zpěvák.

Singl Každej sám si při živých vystoupeních oblíbili nejen fanoušci, ale také kapela. „Je to pro mě největší srdcovka z alba. A moc rád ji zpívám live. Na klubovým tour jsme ji dali jako přídavek na konec koncertu a vždycky jsem ji začínal jen sám s klavírem," uzavírá zpěvák povídání o písni.