Nechci být za suchoprdného nostalgika, fotra od telky a fotbalu s lahváčem nevalné kvality v ruce. Na druhou stranu nezapomínám na muziku, která mi ještě před nafasováním občanky převrátila život naruby a nasměrovala mě definitivně k metalu jako mé celoživotní vášni. Postupem času se můj stylový záběr výrazně rozšířil, ale ke klasickému, syrovému heavy metalu se stále pravidelně vracím. ARGOS jsem doteď znal pouze jako jméno a neměl jsem povědomost, co mě čeká. Jelikož jsem osoba zvídavá, nastartoval jsem YouTube s cílem zmapovat bílá místa na své soukromé mapě tuzemského hard´n´heavy. A hle, čus Ondro! Hele sorry za mé překvapení a neznalost základních faktů, mám tě spojeného s ROXORem a samozřejmě i s TELEGRAFem, ale tvou kapelu jsem zvládl bez oka mrknutí ignorovat. Nu což, nikdy není pozdě dohnat resty a moment, kdy KLUBOOFKA „nastupuje do školky", je k tomu ideální příležitostí.
Energie, kterou je nabité návratové album „Dej co máš", se bez problém valila i na přítomné v Čerčanské Besedě. Naživo jsou skladby z (bohužel zatím jediné) desky citelně nakopnutější, zásluhou předchozí teoretické přípravy si setu užívám v plné míře a mám (samozřejmě) klamný pocit, že je mi o třicet járů méně. Tři čtvrtě hodiny vystoupení utekly jak dospělost jepice a já bych si nechal klidně líbit ještě nějaký ten nášup. Nicméně další kapely čekají a to se nedá nic dělat. Tvrzení, že „metalový pravěk" je vhodný tak akorát pro akce pro starší a pokročilé, respektive jako soundtrack k filmům pro pamětníky, se můžeme jenom útrpně smát. Stačí se podívat, jaká skladba publika chodí na koncerty klasických metalových kapel včetně současné generace jako jsou kupříkladu BATTLE BEAST, SABATON nebo mých favoritů CIVIL WAR a není o čem diskutovat. Klasická forma je nadčasová a multigenerační, a ARGOS budiž dalším příkladem.
Text: Jiří Vacek
Seznam skladeb:
1. Mejdan
2. Nebe nezná vyvolených
3. Křídla Andělů
4. Ne!
5. Rytíři
6. Poslední den
7. Dej, co máš
8. Ruleta
9. Jen si běž
10. Na plnej plyn