Hudební partie na pomezí kultur a žánrů: Xadrex propojují tradici s elektronikou
Dialog mezi orientální melodikou a elektronickými zvukovými krajinami, který přináší strhující hudební zážitek. To je nový hudební projekt Xadrex شطرنج (čti šádreš) producenta, bubeníka a zpěváka Cyrila Kaplana (Vložte kočku, Mutanti hledaj východisko) a hráče na arabskou loutnu oud, zpěváka a performera Husama Abeda. Duo, které spojila spolupráce na soundtracích videoartových projektů Jiřího Žáka, nyní představuje své první EP s prostým názvem 7 vydané u švédského labelu Ostron Music. Křest alba proběhne 21. března v prostoru Alfred ve Dvoře.
„První fáze Xadrex definovaná spoluprací s Jiřím Žákem kulminovala live televizním koncertem z předávání cen Jindřich Chalupeckého v galerii Plató. Tak vypadal náš koncertní debut v době druhé vlny lockdownů. Když jsme se v roce 2023 znovu spojili, posunuli jsme zvuk Xadrex dál – přidali jsme vokály a tvrdší, tanečnější aranže. Naše elektronická, post-rockem ovlivněná filmová verze world music tak získala nové kontury propojením s prvky indie popu a experimentálního rapu,“ říká Cyril Kaplan.
EP 7 reflektuje mystické a symbolické významy čísla sedm, od sedmi tónů diatonické stupnice po iluze symetrie, které si o realitě vytváříme. Dvojice Xadrex zkoumá křehkou rovnováhu mezi dialogem a konfliktem a zachycuje dynamiku prolínání kultur, hlasů a rytmů. Skrze čtyři skladby EP odhalují Xadrex napětí i harmonii ukrytou v mezilidské interakci, přičemž zpívají v angličtině i arabštině. Každá skladba se stává metaforickou šachovou partií, kde se hranice mezi spoluprací a konfrontací rozplývají.
Nahrávka spojuje elektroniku, post-rock, drum & bass, filmovou hudbu, arabské rytmy a experimentální indie pop či rap. Cyril, kromě bubnování, působí také jako producent a zpěvák, zatímco Husam obohacuje zvuk o oud a tradiční rámový buben. Hudba balancuje mezi dialogem a konfrontací, pohybem a klidem, strukturou a improvizací. Pulzující elektronické rytmy inspirované drum & bassem a breakbeatem se prolínají s arabskými rytmy. Oud a rámový buben komunikují s analogovými syntezátory a elektronickou rytmikou, čímž vzniká bohatě vrstvená zvuková krajina. Každá skladba sleduje vlastní narativní oblouk, který připomíná filmové vyprávění spíše než tradiční písňové struktury.
V jednotlivých skladbách se mísí osobní výpovědi a politické komentáře, které na pozadí jednoduché, ale silné produkce odhalují vnitřní konflikty a kontrasty.
Skladba „I Wrote My Name on My Hand“ se zaměřuje na téma války a jejích devastujících následků. Nejen že tato píseň reflektuje zvyky, které se stávají každodenní realitou v krizových oblastech, ale také se hluboce dotýká osobní viny hrdiny, jenž se nachází v bezvýchodné situaci. Příběh vypráví o extrémní proměně, kdy hrdina čelí neustálému nebezpečí – každý den si na ruku píše své jméno, což je smutná praxe, běžná v oblastech ohrožených bombardováním, aby bylo tělo později identifikováno.
Píseň „Shoot-off“ zkoumá vztah dvou bratrů, jejichž životy jsou spojené s obchodem se zbraněmi. Skladba zachycuje dramatické okamžiky, které vedou až k masové střelbě, a odhaluje temné důsledky tohoto obchodování.
„Do You Hear the Beat?“ se zaměřuje na fenomén sociálních rozdílů a rozdělení mezi „NÁS“ a „JIMI“. Skrze sarkasmus a experimentální rap píseň odhaluje, jak jsou lidé často kategorizováni podle vnějších znaků. Protagonista písně se ptá, proč je vnímán jako cizinec, když má stejné zvyky, vypadá stejně a mluví stejně jako ostatní. Tato otázka otevírá prostor pro reflexi o tom, co vlastně znamená „druhý“, a jak neviditelné hranice mezi námi a nimi určují naše vnímání a zařazování do skupin.
„Love Letter“ využívá metaforu nedokončeného dopisu lásky k prozkoumání česko-syrských ekonomických vztahů, přičemž se zaměřuje na roli českého zbrojního průmyslu. Píseň ukazuje, jak se politické a ekonomické elity snažily zakrýt tuto část české historie a minimalizovat význam a rozsah spolupráce, čelíc napětí mezi obrazem českého národa jako mírového a malého a historickými i současnými událostmi, které tomu odporují. Nedokončený dopis lásky pak symbolizuje konec vztahu a jeho nevyřčené důsledky.
Posluchači mohou v hudbě Xadrex rozpoznat taneční naléhavost LCD Soundsystem, politicky nabitou energii Asian Dub Foundation nebo současný oud-driven zvuk umělců jako BalQeis. Přesto si Xadrex razí svou vlastní cestu a přinášejí hudbu, která je stejně tak taneční jako podněcující k zamyšlení – pozvánku k pohybu, reflexi a hlubšímu vnímání komplexity našeho sdíleného světa.
EP bylo nahráno ve studiích Studio Libušín a This Is Where It Goes Sideways Studios, mixu se ujal Tomáš Havlen a mastering zajistil GAEX. O obal se postarala výtvarnice Natalie Oweyssi. Projekt vznikl s podporou české exportní kanceláře SoundCzech v rámci projektu Rok české hudby 2024.
Vydání alba 7 doprovázela spolupráce s fotografem a architektem Mikem Ma a režisérem Jeriesem AbuJaberem na sérii fotografií. „Pro mě to byla první zkušenost, kdy jsem pracoval na sérii fotografií tak rozsáhle, jako kdybych natáčel videoklip. Vytvořili jsme příběh, vybrali lokaci, vyvinuli postavy a pak strávili celý den v lesích, kde teploty byly hluboko pod nulou. Ale počasí nám bylo nakloněno, slunce svítilo celý den na sněhem pokryté lesy a pískovcové vrcholy,“ dodává Kaplan.
Xadrex letos vystoupí na Slovensku, ve Španělsku a na Lodžie Worldfest 2025 v Jičíně.