Disko, smrt a vocodery: Cyril Kaplan vydává sólo debut

Bubeník a producent Cyril Kaplan (Vložte kočku, Mutanti hledaj východisko, Xadrex) vydává svůj sólový debut s názvem This Is What Dancefl00r I5 4. Šest skladeb konceptuálního alba reflektuje atmosféru hudební scény spjaté s koncem sedmdesátých let a newyorským klubem Studio 54. Původní zadání bylo vytvořit soundtrack k tanečnímu divadlu o tomto legendárním klubu. Poté co byl vývoj hry z dílny francouzské Ricochette Lab pozastaven, Kaplan album dotvořil jako svojí vlastní nahrávku.
„Cílem bylo zachytit atmosféru pozdních sedmdesátých let a převézt ji do dnešních dnů, do hudebního jazyka současnosti. Myslím, že jsem to spíš převedl do jakési alternativní minulosti,“ komentuje koncept alba Kaplan. Zvuk nahrávky je založen na kombinaci živých nástrojů, bicích a kytary, s analogovými syntezátory. „I efektované hlasy jsou na nahrávce efektované analogově, hmatatelnými vocodery a talkboxy,“ popisuje Kaplan, jakým způsobem se nové EP snažil zachovat co nejblíže textůře skladeb z předdigitální éry.

Projekt vznikal za podpory exportní hudební kanceláře SoundCzech jako součást Roku české hudby 2024 a vychází pod hlavičkou londýnského labelu Daftpop Sounds jako kazeta a digitálně na obvyklých platformách. Stem mastering nahrávky měl na starosti Tomáš Karásek. Vizuál alba, který propojuje olejomalbu a architektonické plány Studia 54 společně vytvořili česká umělkyně Oipooiková a architekt Roman Sležek.



Původní režisérský záměr se soundtrackem k chystané taneční hře počítal s tvorbou remixů nejikoničtějších skladeb kapel spjatých se Studiem 54. „Remix byl původní koncept. Vysamplovat hlášku kterou všichni poznají a pod to hodit šlapací beat mi ale celkem hned začalo připadat trochu laciné. Tak jsem začal psát nový songy, který byly zásadně spojený s určitou konkrétní skladbou z listu, co jsem dostal od režiséra. Nešlo o to nějak ty skladby vykrádat nebo kopírovat, ve finále jsou svým předobrazům dost vzdálené. I kdybych vám řekl, z jakých skladeb jsem vycházel, stejně by to nebylo slyšet. Šlo o to zachytit jejich náladu a sdělení, jejich vibe, a přefiltrovat ho do něčeho osobnějšího, než by byl remix.” Kaplan tak ve všech skladbách zpívá a používá obdobnou nástrojovou skladbu. “Ve své hlavě jsem si vytvořil kapelu, která se snaží hrát disko na rockový bicí, akustický kytary a synťáky poučený elektronickou scénou po roce 2000,” osvětluje Kaplan, jak si zadaný koncept přetvořil a přisvojil.

Retro povaha konceptu alba se promítla i do pracovních postupů, které Kaplan volil během produkce. „Předobrazem pro EP byly skladby, které vznikaly v době, kdy nebylo běžné nahrávat od každého partu dvacet verzí. Řekl jsem si, že to udělám taky tak. Třeba bubny jsem nahrál během jedné dvouhodinové session a už jsem se k tomu nevracel.“

Na EP najdete i jeden cover, ikonickou Heart of Glass od Blondie. V této skladbě hostuje multiinstrumentalista Holy Fanda. Přispěl kytarou, back vokálem a jedním ne zcela běžným nástrojem, autoharfou, která této verzi známé skladby dodává velice specifické chvění.

Předposlední skladba „Flight 3345“ částečně opouští původní koncept alba, disko zde ustupuje klubové atmosféra konce tisíciletí. „Psal jsem to jako oslavu klubingu a zároveň oslavu života,“ říká Kaplan, který v této písni cituje řeckého filozofa Epikura: Kde je smrt, tam nejsem já. „Během jednoho ze sezení v mém novém domácím studiu, kde deska z velké části vznikala, jsem v jednu chvíli zahrál akord na vocoderu a začal zpívat ‘Feeling as high as one could feel, that was always the deal.’ Chytl mě pocit, že všechna ta klišé o tom, jak nám nikdo nesliboval, že to bude lehké, že život má být dřina, nemusí nutně vždy být pravda,“ vysvětluje Kaplan.

Když přišla zpráva o tom, že realizace hry o Studiu 54 je přerušena na neurčito, Kaplan stál před rozhodnutím, jestli ve skládání a produkci pokračovat. „V podstatě bez rozmýšlení mi vytanulo, že to vydám jako svoje EP. Racionalizoval jsem si to až zpětně,“ komentuje Kaplan. „Kdybych projekt od začátku plánoval jako svůj sólo debut, nejspíš bych si mantinely pro tvorbu nastavil jinak. Nejspíš bych si nevybral angličtinu jako jazyk, kterým bych se chtěl v písničkách vyjadřovat, a stylově bych byl taky někde jinde. Ale, už v té fázi produkce mi vycházelo, že nová deska bude hlavně taneční a nostalgická. A to mi nakonec přijde jako skvělý rámec pro debut, když je rok 2025 a ty sám jsi pozdní třicátník.“

Kaplan už nové skladby otestoval na několika koncertech. Během vystoupení hraje na bicí soupravu, drumpad, klávesy a zpívá. Tanečně laděný set doprovází syrová light show, vytvořená ve spolupráci s Dmitrim Berzonem z kolektivu Lunchmeat: osm sunstripů zavěšených na rezavém lešení. Turné k debutovému EP se chystá na letošní podzim. „Teď pracujeme na videích, které by přiblížily jak nový materiál působí naživo. Doufáme, že si lidi desku najdou online a brzy se ozveme s daty dalších koncertů.“ Ještě teď na jaře se Kaplan přesouvá do Portugalska na měsíční kreativní rezidenci, během které absolvuje několik komornějších vystoupení s EP This Is What Dancefl00r I5 4 a začne pracovat na nové delší konceptuální skladbě. V létě ho čekají festivaly s rapovými Mutanti hledaj východisko, písničkářkou Tali nebo se svým dalším čerstvým autorským projektem Xadrex.