Historie kapely Gazdina roba je opředena nejedním tajemstvím. Také Otto mlčí. Nezbývá tedy než se spolehnout na vyprávění pamětníků: „Všechno to začalo vlastně už v té krásné době, kterou dneska nazýváme Devadesátá léta. Většina dnešních členů GR spolu totiž hrála v jedné z tehdejších dost nejlepších kapel na celém světě. V hodnocení jejího odkazu se už však dnes neshodnou a proto ji nebudu raději jmenovat.

Když kapela vyhlásila časově neomezenou tvůrčí přestávku, založil jeden z osiřelých muzikantů kapelu Gazdina roba, v které s ohledem na svou nesnášenlivou povahu hrál sám se sebou. Zkrátka se uzavřel do sebe.

Z různých frustrací vznikla dema Počátek románu (2003) a Akvárium bez rybiček (2006). V mezičase bylo podniknuto několik vesměs neúspěšných pokusů převést studiový projekt na prkna, která nic neznamenají.

To se nakonec podařilo až v roce 2009, kdy prazáklad dnešní GR vystoupil na jedné charitativní akci a zazněly zde naživo třeba písničky Dvě věže, Ke sv. Pankráci či Uncredibility, které jsou zajímavé zejména tím, že se k nim kapela později nikdy nevrátila a ani to neplánuje. Radost ze setkání dávných přátel s novými přáteli vyústila ve vznik dema Demo´n´tage (2011), které zachycuje průřez tehdejšího koncertního programu.

Místo koncertování se však zakládající člen tak moc uzavřel do sebe, že se rok nic nedělo. A tak po deseti letech peripetií nakonec přichází zkušený Zbyněk, tříská do stolu Pivnice u Čápa a říká, že je potřeba to tak nějak uchopit a dát tomu tvar. Tak vzniklo album s příznačným názvem Deset let jsme se neviděli (2014), mapující všechny ty neuvěřitelné příběhy. No a to je tak asi všechno, co bych k tomu mohl říct.“

Vloženo: 11.06.2015, martin