V devadesátých letech Outsider Aleš začíná uvažovat o možnosti, jak se zviditelnit na veřejnosti. Protože jeho rétorické, pěvecké či hudební schopnosti nejsou příliš valné, rozhodne se pro hru na bicí nástroje. To má hned dvě výhody. Předně hru na bicí nástroje čili buben a činely nelze přeslechnout a v závěru vystoupení navíc dobrý bubeník dokáže upoutat pozornost nezanedbatelným odérem. Správná volba Aleši. Tak se zrodila myšlenka o založení kapely. Byl to pravda malý krok pro lidstvo, a zda to bude velký skok pro rockandroll se uvidí časem. V devadesátých letech minulého století ani Carlos s Vondrou nezahálí. Sice každý zvlášť, ale oba zakládají své kapely, které později končí a nesmazatelným písmem se zapisují do dějin pražského punk-rocku.
Na konci devadesátek se Carlos s Alešem potkají v jedné pražské kapele, ze které Aleš pro nedostatek času po nějaké době odchází. Co teď? Vondra s Alešem zůstávají bez hudebního tělesa. Nezbývá nic jiného než zasednout do oblíbené putyky osmé cenové skupiny na Jižňáku a popřemýšlet. No, když budou dlouho přemýšlet, určitě na něco přijdou (omlouvám se za citát textu kapely ZNC, ale prostě to tak bylo) Přemýšleli opravdu dlouho. Mnoho piva a panáků obětovali na oltář zrodu myšlenky založit vlastní kapelu mnohokrát se kolo jukeboxu v Jižanském pajzlu Jistota otočilo, než jim to došlo… Never Forget Your Favourite Song!!! (it can be love song, who cares?!)

Vloženo: 28.12.2016, martin