Na oči dej si šál a nech je chvíli v tmách.
Nám postačí víc než dřív se dotknout.
I ty's mi přísahal a chtěl mě mít ve hrách.
A sám se mi vzdej a nezkoušej se hnout
Nesnaž se říct mi, že se trápíš,
když stejně stále toužíš vzít mi, co mám tak ráda!
Spálils mou tvář, tak jako zrádnej lhář,
z popela prázdnejch lží jsi živ ten div se nevyplácí
Navěky spálil's mi tvář, ztratila vzácnou zář,
pohasla v zápětí, kdo ví, co s ní a kam se ztrácí!?
Na oči dal si šál, nechal je chvíli v tmách.
Naše srdce se víc než dřív prý protnou.
Taky mi přísahal a chtěl mě mít ve hrách.
Možná žil v tom, že věčný lásky zkrotnou.
Přestaň nás jednou provždy trápit.
Každá z nás stále touží, vzít si, co má tak ráda!
Spálil's nám tvář, tak jako zrádnej lhář,
z popela prázdnejch lží jsi živ, ten div se nevyplácí.
Navěky spálil's nám tvář, ztratila vzácnou zář.
Pohasla v zápětí, kdo ví, co s ní a kam se ztrácí!?
Tak jdem, síla s námi pořádně cloumá
a doutná, tak doutná.
Dnes bude platit za vše, kdo strach svůj vnímá
a zoufá, tak zoufá!
Spális mou tvář, tak jako zrádnej lhář (stejně tak jako zrádnej lhář)
z popela prázdnejch lží jsi živ, ten div se nevyplácí ( nevyplácí)
Navěky spálil's mi tvář, ztratila vzácnou zář (ztratila svoji vzácnou zář)
pohasla v zápětí, kdo ví, co s ní a kam se ztrácí!? (kam se ztrácí)
Navěky spálil's mi tvář, ztratila vzácnou zář (ztratila svoji vzácnou zář)
pohasla v zápětí, kdo ví, co s ní a kam se ztrácí!? (kam se ztrácí)
Na oči dej si šál a nech je chvíli v tmách,
naše srdce se víc než dřív zas protnou ...
Nám postačí víc než dřív se dotknout.
I ty's mi přísahal a chtěl mě mít ve hrách.
A sám se mi vzdej a nezkoušej se hnout
Nesnaž se říct mi, že se trápíš,
když stejně stále toužíš vzít mi, co mám tak ráda!
Spálils mou tvář, tak jako zrádnej lhář,
z popela prázdnejch lží jsi živ ten div se nevyplácí
Navěky spálil's mi tvář, ztratila vzácnou zář,
pohasla v zápětí, kdo ví, co s ní a kam se ztrácí!?
Na oči dal si šál, nechal je chvíli v tmách.
Naše srdce se víc než dřív prý protnou.
Taky mi přísahal a chtěl mě mít ve hrách.
Možná žil v tom, že věčný lásky zkrotnou.
Přestaň nás jednou provždy trápit.
Každá z nás stále touží, vzít si, co má tak ráda!
Spálil's nám tvář, tak jako zrádnej lhář,
z popela prázdnejch lží jsi živ, ten div se nevyplácí.
Navěky spálil's nám tvář, ztratila vzácnou zář.
Pohasla v zápětí, kdo ví, co s ní a kam se ztrácí!?
Tak jdem, síla s námi pořádně cloumá
a doutná, tak doutná.
Dnes bude platit za vše, kdo strach svůj vnímá
a zoufá, tak zoufá!
Spális mou tvář, tak jako zrádnej lhář (stejně tak jako zrádnej lhář)
z popela prázdnejch lží jsi živ, ten div se nevyplácí ( nevyplácí)
Navěky spálil's mi tvář, ztratila vzácnou zář (ztratila svoji vzácnou zář)
pohasla v zápětí, kdo ví, co s ní a kam se ztrácí!? (kam se ztrácí)
Navěky spálil's mi tvář, ztratila vzácnou zář (ztratila svoji vzácnou zář)
pohasla v zápětí, kdo ví, co s ní a kam se ztrácí!? (kam se ztrácí)
Na oči dej si šál a nech je chvíli v tmách,
naše srdce se víc než dřív zas protnou ...