Skladba
Ráno vítr fouká do polí,
každá rána jednou přebolí,
na stole prázdný flašky od vína,
když něco končí, něco začíná.
Chtěl jsem s tebou jaro vyhlížet,
stará pravda ale tvrdí, že
hezký chvíle větry odvanou,
hluboký jizvy v srdci zůstanou.
Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
pálím je na popel.
Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
abych sám neshořel!
Zima se blíží a já dobře vím,
že štěstí není víc než dým,
co se nad střechama klikatí,
než se v modrým nebi vytratí.
A tak tu pálím naše vzpomínky,
ty jsi jinde kdoví s kým,
zavřu oči, snad to pomůže,
až se mráz zakousne do kůže.
Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
pálím je na popel.
Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
abych sám neshořel!
Až přijde jaro, možná z popela
povstane nová láska nesmělá,
a možnájí bude štěstí přát,
když ji nebudeme v cestě stát.
Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
abych sám neshořel!