Když kraj už přítmím prokvétá
Každodenní tiché snění klepá na tvůj práh
A sen jak motýl přilétá
Ten posel ze vzdálených hvězd, jenž bloudí v tmách
A kraj se k spánku ukládá
Po setmění v tichém snění klesáš na polštář
A sen tě sítí opřádá
Jak v dětství nad tebou zas bdí ta známá tvář
Když svou tě písní uspává
Je snad krásnější, než dřív, ač vrásky má
Slyš dál ta slůvka laskavá
Sladkou uspávanku, s níž se krásně dřímá
Jak tvá i věčná hvězda má
V tichém snění po setmění vždycky slétnou k nám
A sen – ta známá neznámá
Nám vrací v spaní dotek dlaní
Bez nichž každý byl by sám
Každodenní tiché snění klepá na tvůj práh
A sen jak motýl přilétá
Ten posel ze vzdálených hvězd, jenž bloudí v tmách
A kraj se k spánku ukládá
Po setmění v tichém snění klesáš na polštář
A sen tě sítí opřádá
Jak v dětství nad tebou zas bdí ta známá tvář
Když svou tě písní uspává
Je snad krásnější, než dřív, ač vrásky má
Slyš dál ta slůvka laskavá
Sladkou uspávanku, s níž se krásně dřímá
Jak tvá i věčná hvězda má
V tichém snění po setmění vždycky slétnou k nám
A sen – ta známá neznámá
Nám vrací v spaní dotek dlaní
Bez nichž každý byl by sám