kde soumrak padá,
líbám každý příběh,
třeba letmý, strašně ráda.
A když někdy koukám,
jak mi hvězda z nebe letí,
řeknu, líbat.
SH: Líbám aspoň v duchu
každou dívku, což je bezva.
Klidně vám to řeknu,
neboť totéž napsal Nezval.
Na líbací večírek bych
všechny krásky sezval…
všichni: …včetně hříbat.
Á, polibek, polibek,
polibek patří láskám,
nejenom, nejenom,
nejenom superkráskám.
Polibek, polibek,
polibek patří milujícím.
Polibek, polibek,
polibek fandí kráse,
polibek, polibek,
polibek, to jen zdá se.
Polibek, polibek,
polibek věčně věků snící.
PK: Já bych zlíbal holky,
co mají v očích pohled snivej.
všichni: Snad…
PK: …bych našel tu,
co po ní pátrám jako divej.
všichni: Už…
PK: …jsem jednu držel,
avšak ona řekla, zpívej…
všichni: Já se vzdálil.
HZ: Je to krásné, když se
právě včera dítě, zítra žena,
plačky brání v letní trávě
dneska prvně políbená.
Je to moudré, že ta louka
první lásky nerozfouká
jejich jména.
všichni: Polibek, polibek,
polibek fandí láskám
v oblacích, na mořích,
magnetofonních páskách.
Polibek, polibek,
polibek, to je sázka láskou.
HZ: Kdyby všechen vztek a vrásky,
co jich máme stále k mání
vzaly všechny světa lásky
do svých očí, do svých dlaní,
možná byl by jako nyní,
a možná taky jiný k nepoznání.