Tyry-dydy-dn
Tyry-dydy-dn
Ó, ty to nepochopíš
Proč ti nesu na tu schůzku
Kterou dneska spolu máme
V květináči zasazený petrklíč
Budeš koukat vyjeveně a říkat mi
Děvče drahé
Tahle kytka, co mi neseš, to je hroznej kýč
Kdybys radši místo kytky
Přinesla mi román plytký
Šunky zbytky, anebo míč
Náhodou vezmu na zahradě rýč
A pak mám v ruce petrklíč
A doufám, že ty z toho daru budeš pryč
Po poledni, kdy se lední medvěd
Začne toho vedra, co přichází
Obyčejně velmi přesně
Po dvanácté oprávněně bát
A výpravčí z Jaroměře zavře dveře vlaku
A pak s pečlivostí sobě vlastní
Dohlédne na jízdní řád
Já v téhle chvíli místo pusy
Čichnu si ke kytce, kterou chci ti dát
A vsadím sto ku jedné
Že ti hnědá tvář zbledne
Že květináč vezmeš ztěžka
Asi jako kdybys ježka musel brát
Tj-dd-dn
Tj-dd-dn
A tak nevím, co si počít s mužem
Který nad květinou oči mhouří
Jako by mu někdo do nich zpoza rohu
Naházel sůl
Který neví, že se sluší, přestože je váhy muší
Vzít dámě zavazadlo, či aspoň půl
A ten květináč měl by s úctou uchopit
Za šepotu, že mě nedá
Ani za ten nejbohatší důl
A zatím stojí jako svatý Jan
Vlastně ne, to mu lichotím
A nechci říci přirovnání jako kůl
Tak doufám, že se v brzké době náhodou
Zázrakem přinatrefí mládenec
Který ovšem musí být
Tak jako já, plný lásky ke květinám
Pro něž musí, když mu řeknu
Zpátky jít
Asi má pravdu ten, kdo mi říká
Že si zahradníka z naší čtvrti budu muset
Za pár let bezpochyby vzít
Už se vidím, jak se skvěle na záhonu jitrocele
Hyacint a macešek a petržele
Ruku v ruce budem mít
Tj-dd-dn
Ó, budem mít
Tj-dd-dn
Tyry-dydy-dn
Ó, ty to nepochopíš
Proč ti nesu na tu schůzku
Kterou dneska spolu máme
V květináči zasazený petrklíč
Budeš koukat vyjeveně a říkat mi
Děvče drahé
Tahle kytka, co mi neseš, to je hroznej kýč
Kdybys radši místo kytky
Přinesla mi román plytký
Šunky zbytky, anebo míč
Náhodou vezmu na zahradě rýč
A pak mám v ruce petrklíč
A doufám, že ty z toho daru budeš pryč
Po poledni, kdy se lední medvěd
Začne toho vedra, co přichází
Obyčejně velmi přesně
Po dvanácté oprávněně bát
A výpravčí z Jaroměře zavře dveře vlaku
A pak s pečlivostí sobě vlastní
Dohlédne na jízdní řád
Já v téhle chvíli místo pusy
Čichnu si ke kytce, kterou chci ti dát
A vsadím sto ku jedné
Že ti hnědá tvář zbledne
Že květináč vezmeš ztěžka
Asi jako kdybys ježka musel brát
Tj-dd-dn
Tj-dd-dn
A tak nevím, co si počít s mužem
Který nad květinou oči mhouří
Jako by mu někdo do nich zpoza rohu
Naházel sůl
Který neví, že se sluší, přestože je váhy muší
Vzít dámě zavazadlo, či aspoň půl
A ten květináč měl by s úctou uchopit
Za šepotu, že mě nedá
Ani za ten nejbohatší důl
A zatím stojí jako svatý Jan
Vlastně ne, to mu lichotím
A nechci říci přirovnání jako kůl
Tak doufám, že se v brzké době náhodou
Zázrakem přinatrefí mládenec
Který ovšem musí být
Tak jako já, plný lásky ke květinám
Pro něž musí, když mu řeknu
Zpátky jít
Asi má pravdu ten, kdo mi říká
Že si zahradníka z naší čtvrti budu muset
Za pár let bezpochyby vzít
Už se vidím, jak se skvěle na záhonu jitrocele
Hyacint a macešek a petržele
Ruku v ruce budem mít
Tj-dd-dn
Ó, budem mít
Tj-dd-dn