Já o něm vím své

Nemluv o něm s rozvahou tak přízemní
on je pro mě z velkých největší
i týdny deštivé mi zpříjemní
slůvkem, které řek' i bez řečí.
Bezbranná jak loutka v síti houpací
ztrácím pevnou půdu v chvíli té,
když lásku vyznává mi v náznacích
znáš ho líp však já vím stejně své

Řekl mi sám (řek' to sám)
jsem jaký jsem (jsem co jsem)
proč na něj sázet
mýlíš se v něm
on jedním dechem
říci dovede Ty jsi můj ráj i ádié
on má i chůzi krásně línou
já o něm vím své

Není zrovna hloupý ani nejchudší
má vše co se žádá po mužích
sám sebe snad by hýčkal v náručí
kdyby neměl ruce plné mých.
Do zrcadel usmívá se koutky úst
(ptá se ptá se mě s úsměvem, co o něm vím)
všem se touží líbit, což je zlé
(jak se krásně na mě dívá)
chce vavřín nevidí však trávu růst
(možná už nevidí trávu růst)
nevnímá, že já i já vím své

Řekl mi sám (řek' to sám)
jsem jaký jsem (jsem co jsem)
proč na něj sázet
mýlím se v něm
jedno však vím, že je mi vším
že je můj ideál
ráda ho mít budu dál

Jako on já
jsem jaká jsem
jako ty já dnes
vzhlížím se v něm
proč jedním dechem
říci dovede ty jsi můj ráj i ádié
a má zas chůzi krásně línou
já o něm vím své
co když nás teď klame s jinou?
Já o něm vím své