Vítr mi odvál už mých pár let,
já na něm ta léta loudím zpět.
Klidně se mi větře směj,
přesto ale poslouchej,
nějaký rok zpátky dej.
Jako majoránu bílý květ,
vůní svou mně k ránu vábí svět.
Stane se, co má se stát,
lásku začnu vážně brát,
šedivý vlas nechám vlát.
Má náruč byla v mládí plná snů,
sny lehce odkvetou.
V básni, kde je psán osud mých dnů
se jistě nespletou.
Teď já už cestu znám,
větrem jsem hnán,
růžovou planetou.
Svůj cíl mám, už nechci
dál žít sám.
Vítr mi odvál už mých pár let,
já na něm ta léta loudím zpět.
Klidně se mi větře směj,
přesto ale poslouchej,
nějaký rok zpátky dej.
Vítr si jen hrál a stárnul svět,
mně tež odnes v dál těch mých pár let.
Jak duhovým křídlem páv
větru lehký háv jen máv,
zašeptal mi: tak buď zdráv.
Má náruč byla v mládí plná snů,
sny lehce odkvetou.
V básni, kde je psán osud mých dnů
se jistě nespletou.
Teď já už cestu znám,
větrem jsem hnán,
růžovou planetou.
Svůj cíl má, už nechci dál žít sám.
já na něm ta léta loudím zpět.
Klidně se mi větře směj,
přesto ale poslouchej,
nějaký rok zpátky dej.
Jako majoránu bílý květ,
vůní svou mně k ránu vábí svět.
Stane se, co má se stát,
lásku začnu vážně brát,
šedivý vlas nechám vlát.
Má náruč byla v mládí plná snů,
sny lehce odkvetou.
V básni, kde je psán osud mých dnů
se jistě nespletou.
Teď já už cestu znám,
větrem jsem hnán,
růžovou planetou.
Svůj cíl mám, už nechci
dál žít sám.
Vítr mi odvál už mých pár let,
já na něm ta léta loudím zpět.
Klidně se mi větře směj,
přesto ale poslouchej,
nějaký rok zpátky dej.
Vítr si jen hrál a stárnul svět,
mně tež odnes v dál těch mých pár let.
Jak duhovým křídlem páv
větru lehký háv jen máv,
zašeptal mi: tak buď zdráv.
Má náruč byla v mládí plná snů,
sny lehce odkvetou.
V básni, kde je psán osud mých dnů
se jistě nespletou.
Teď já už cestu znám,
větrem jsem hnán,
růžovou planetou.
Svůj cíl má, už nechci dál žít sám.