Starý příběh Indie Rock

Z vězení těchhle čtyř pitomých stěn
v lehký sukni tiše vyklouznu ven
to bosý nohy o mě ví a správně jdou
to na svý milý loučení mě právě zvou
to na veselý loučení si budou hrát

A tak vcházím krásně opálená
do bílejch dveří
cítím se jak svíčka zapálená
jen já to vím

Kolem domů často utík ám pryč
v teplý noci hledám od sebe klíč
když nezbývá než pouštět smutný rádio
když zazáří ti v očích žlutej lampión
když po ulici vítr honí prašnej vír

Noc je dávno časem rozpůlená
a já v ní tančím
cítím se jak svíčka zapálená
jen já to vím