To je celé, ten příběh končí.
Jenom směle, teď už to nebolí.
Kdo jen dal ti právo
stavět nade mnou ten dům?
Já chci chodit travou,
cítit slunce, cestu k oblakům, i dál.
Stůj, sem se nesmí!
Stůj, ten dům je bez dveří.
Slyšíš? Tady teskním.
Dej mi volnost, zbav mě otěží.
To je celé, jenom ruce zebou.
Málo hřejí světla lamp a svíc.
Já chci slunce,
chci být sama sebou.
To je celé.
Každý dům má přeci východ
a já vím, že ho najdu!
Líto, je mi líto
vidět svět jenom z povzdálí.
Líto, je mi líto
nebýt bleskem, který zapálí.
To je celé, kolem ticho šumí.
Jenom směle, je konec nesnází.
K čemu píseň, když ti chybí struny?
To je celé po čem toužím.
Líto, je mi líto
vidět svět jenom z povzdálí.
Líto, je mi líto
nebýt bleskem, který zapálí.
To je, co mě trápí.
Líto, je mi líto,
zní to jak píseň znavená.
Líto, je mi líto
nebýt loukou, co se zelená.
Jenom směle, teď už to nebolí.
Kdo jen dal ti právo
stavět nade mnou ten dům?
Já chci chodit travou,
cítit slunce, cestu k oblakům, i dál.
Stůj, sem se nesmí!
Stůj, ten dům je bez dveří.
Slyšíš? Tady teskním.
Dej mi volnost, zbav mě otěží.
To je celé, jenom ruce zebou.
Málo hřejí světla lamp a svíc.
Já chci slunce,
chci být sama sebou.
To je celé.
Každý dům má přeci východ
a já vím, že ho najdu!
Líto, je mi líto
vidět svět jenom z povzdálí.
Líto, je mi líto
nebýt bleskem, který zapálí.
To je celé, kolem ticho šumí.
Jenom směle, je konec nesnází.
K čemu píseň, když ti chybí struny?
To je celé po čem toužím.
Líto, je mi líto
vidět svět jenom z povzdálí.
Líto, je mi líto
nebýt bleskem, který zapálí.
To je, co mě trápí.
Líto, je mi líto,
zní to jak píseň znavená.
Líto, je mi líto
nebýt loukou, co se zelená.