Hrazda a hradba Alternativní rock

Zády se ke mně obracíš, tvé čelo do tmy sklouzlo,
do vlasů marně vplétám ti noc-zvěrokruh, noc-kouzlo.
Stříbrné vločky nočních můr na hrdlo se ti kladou,
přimkla ses ke mně s důvěrou - trestám tě ranou dravou.

Potom tě srážím v rozběhu parkánem plným záře.
Vstáváš, hledíš mi do očí - nezabite lné zvíře!
A padáš naznak, v tváři děs, noc na hrazdách tě houpá
zběsile střemhlav a pak zas k zenitu věcí stoupáš.

Miláčku mám jen jediné přání, chci zůstat navždy jen tvůj
pro všechna další zamilování chci tě nehledat!
Mám jen jediné přání chci zůstat navždy jen tvůj
pro všechna další zamilování chci tě nehledat!

Kde bije křídly skutečnost, ty cviky němé kruté,
jen mlčím, jdu za tebou, srdce tluče prudce.
Odstrčím hrazdu odvážně, chytám tě, vrhám zpátky,
až sítě hvězdných třepotů zachytí let náš vratký!

Snažně tě prosím, odpověz: ''Odkdy ten hon už trvá?
Kdo chtěl? Kdo začal?'' Do očí mi sedá noční mrva.

Zády se ke mně obracíš, tvé čelo do tmy sklouzlo,
do vlasů marně vplétám ti noc-zvěrokruh, noc-kouzlo.
Stříbrné vločky nočních můr na hrdlo se ti kladou,
přimkla ses ke mně s důvěrou - trestám tě ranou dravou.

Potom tě srážím v rozběhu parkánem plným záře.
Vstáváš, hledíš mi do očí - nezabitelné zvíře!
A padáš naznak, v tváři děs, noc na hrazdách tě houpá
zběsile střemhlav a pak zas k zenitu věcí stoupáš.