Modrej len Pop

Když si nebe voblíká
svůj modrej hábit.
Slunce na mě zabliká
a začne mě vábit.

Co si jako sauna země horká,
do almary složí kožich z norka.
Když si nebe voblíká,
modrej len.

Když se slunce rozpálí jak plamen louče,
lezu za ním na skály, sem jak malý klouče.
A pak celej den v tom velkým horku,
ve slunci se topím na pahorku.
Když si nebe voblíká,
modrej len.

Zavolám (nebydlí tady), zavolám, nebydlí tady
Slunci dám (to tělo mladý), slunci dám.
Lidi jsou jak vod mlíka, jak bílá sádra.
Než se nebe voblíká do modrýho kvádra,
pak se člověk jako blázen chová,
griluje si tělo do zlatova.

Když si nebe voblíká,
modrej len.
Když si nebe voblíká,
modrej len.