Jsi, prostě jsi, rozumíš,
nejen snad, ne asi,vím
kudy blíž, taky vím,
jak ti voní vlasy,vím
o
co tíž po kapkách
květy žízeň tiší,vím
co je výš, co je dál,
to je křídlům bližší.
Jsi,
prostě jsi,
rozumíš,
to mi dneska stačí,
noc kolem nás
umlká
jako hnízda ptačí,
jsem pojednou zase kluk,
který ostýchá se říct
najednou tolik slov,
která patří kráse.
Jsi,
rozumíš,
prostě jsi
velká touha něčí tím
co je sen,
co je smích,
který štěstím brečí,tím
co je žár a pak déšť,
který vpíjí země,jsi
rozumíš,
ty jsi tím,
co je šťastné ve mně.
Stmívání a usínání,
svítání a procitání,
krásný sen a dobrá jitra
s tebou náš den,
kdy dnes je zítra.
Stíhám proud
i dráhy blesku,
zpívám sám,
nač pouštět desku,
kouzlím sníh,
co padá z květů,
kreslím tvůj smích
a stačí, že tu jsi
Jsi,
rozumíš, prostě jsi
slovo ze tří hlásek,
vím,
že jsi má největší láska letních lásek,
jsem
pojednou zase kluk,
co ti všechno slíbí,
ne,
všechno ne,
třeba to,
že tě nepolíbí.