Skladba
Řekni mi kdo to je.
Definuj rodinu, lásku a přítele,
nekřič nahlas jeho jméno pokud mu věříš,
nosíš ho v srdci, stejně jako nosil bolest Ježíš,
prej, nikdo ho s křížem neviděl
a po jeho smrti se bližní chová jak bestie.
Kolem mě je denně radost, smutek, stres a euforie,
v Adamovi byla rakovina, myslel jsem, že nepřežije.
Nevěřil jsem ten den svým očím, udeřil blesk,
musel jsem tu zprávu stokrát přečíst.
V očích nebyly slzy, ale vesmír a Adam věřil, že ta kurva k němu nesmí.
Neslyšel jsem od něj ani jednu stížnost,
spíš to vypadalo, jako že ví přesně, kde je jeho místo.
Bohužel to byla jedna místnost, jedno lůžko,
deprese a nejeden přístroj.
Bolest, samota, stres, strach ani jedna z věcí neváží míň, než jistota.
Báje ti ukážou, jak si vážit života.
Kdo je kamarád zmrd, kdy je světlo, kdy je tma.
I ten nejtvrdší chlap nechce vidět bolest, být její součástí, sledovat něčí dojezd.
Nevěděl jsem co je rakovina zač,
že pláč je vlastně smích akorát se u něj nejde smát.
Navštěvoval jsem ho často,
když jsem ho poprvé viděl, jakoby všechno zhaslo.
Přemítly se mi noci s chlastem a smíchem,
další den stejný scénář, akorát s jiným místem.
Kým vládzeš, no tak bráň sa,
k životu ti stačí jedna šanca.
Ty to zvládneš, zlo sa ztráca,
stačí veriť, nesmieš báť sa.
Kým vládzeš, no tak bráň sa,
k životu ti stačí jedna šanca.
Ty to zvládneš, zlo sa ztrácá,
Nesmieš sa báť.
Bylo to jako výstřel ze tmy,
bohové jsou šílení a tam se přísně střetli.
Zpívali nahlas, ale text písně spletli.
Já jsem denně čekal, až Adam příjde z cesty.
A byl jsem za ním několikrát,
ano mám ho fakt na tolik rád.
A dobře vim, že je lepší bojovat v týmu
a když boj vyhraješ, tak nezapomínáš.
Vyhrál souboj, já doufám, že navždy.
Je pro mě hrdina, co musel zažít sračky.
Nezapomenu, jak ses rozzářil,
život je kurva, ale ten tvůj se podařil.
Jsem rád, že to nakonec dobře dopadlo. Ikdyž jsme od sebe x set kilometrů, stejně si jeden z nejbližších lidí. Ať se ti daří vole.
Zistíš z dopadov na teba to hrám,
vyčistíš dom od hadov a falošných hláv.