Listopad Country

Ráno kalný slunce málo svítí, svítí,
blázen malíř barvy rozsypal,
prázdný větve bez života kvítí, kvítí,
v mlhách se tvůj pozdrav zatoulal.

Víš, to listopad lásku nemá rád,
úsměv slunci vzal, jít však musíš dál.

Nad hlavou se hustý mraky válí, válí,
nízko krouží osamělej pták,
pa dá déšť, a přesto tváře pálí, pálí,
táhneš dál jak opuštěnej vrak.

Víš, to listopad lásku nemá rád,
úsměv slunci vzal, jít však musíš dál.

Nevíš, co tě táhne mokrou trávou, trávou,
nevíš, co tě nutí jinde spát,
touhy tvý jsou nekonečnou trávou, trávou,
kam tě žene nenasytnej hlad.

Víš, to listopad lásku nemá rád,
úsměv slunci vzal, jít však musíš dál.

Cesty přece jednou někde končí, končí,
tam, kde čeká věčný svítání ...