Jen já a motýl Synthpop

Pod sluncem červnových dnů
Zas prostři náruč louko má
Zapřáhnem dvojspřeží snů
A mávnem křídly on a já

Rf :
Jen já a motýl
Jen já a motýl
Jen já a motýl
Jen já a motýl

Krátký sen,
nejhezčí co znám,
však chvíle her
náhle jsou ty tam,
kyselý déšť
proměnil tu louku mou,
v úhor spálen ý,
kdo loučit má se s ní
jen já a motýl
kdo loučit má se s ní
jen já a motýl
kdo loučit má se s ní
jen já a motýl
kdo loučit má se s ní
jen já a motýl
dva známí pocestní

A jejich vina je v tom,
že žili jsi snem a závratí,
když padne louka či strom,
kdo na to nejvíc doplatí

Rf :
Jen já a motýl
Jen já a motýl
Jen já a motýl
Jen já a motýl

Skládám hold létu, snům a hrám,
však zároveň s úzkostí se ptám,
co kdyby žár válečný,
tu louku mou
změnil v terč a cíl,
kdo obětí by byl?
Jen já a motýl.
Kdo obětí by byl?
Jen já a motýl.
Kdo obětí by byl?
Jen já a motýl.
Kdo obětí by byl?
Jen já a motýl.
Tak o té louce zpívám

má stejně kvést jak dřív,
být plná včel, perutí a hřív
kéž jsem to já,
kdo má dál to právo mít,
kdo má mít tu čest,
zas nad loukou se vznést.