Do-re-mi-la

Do re mi la, la mi re do,
ta byla krásná,ve škole nás učila znát tajemství tónů.
Neměla zdání o mém přání,
já v klávesách jsem skrýval láskou svou.
Do re mi la od koho z nás má tohle jméno,
do re mi la,vzpomínka má málem až hříšná.
Dlouhá ta léta,stále vzkvétá,
častokrát se mi zdá o nás dvou,
Neměla zdání o mém přání,
já v klávesách jsem dál skrýval lásku svou.
Ro re mi la dokážu hrát,na klapkách bílých,
do re mi la stěží,co víc.
pouze to jméno.
Do jejích tváří dýchlo stáří,
klavír čas rozladil,jak se hnal.¨
Neměla zdání o mém přání,
já v klávesách jsem skrýval lásku svou,
Do re mi la ....