Snad bdím či sním,
sen ve vší kráse,
však pravdou zdá se,
čeho jsem se bál.
Proč bez ozvěn,
zní z dálky nářek,
tvrdím bez přetvářek,
každý má svůj sen.
Já nosil plášť,
tkán zlatou nití,
z dálky se třpytil,
zářil novotou.
Zas nový den
sfouk plamen loučí,
noc se odporoučí,
svět má nový sen.
V tom blesk a hrom tu opodál,
můj nový plášť mi v bouři vzal.
Pak jeho barvy vybledly,
a já tu stál tak sám.
Den náhle zšed,
zahalen záští,
po odvátém plášti,
vybled i můj sen.
Však svět se dál,
bůhví kam koulí,
přes fůru boulí,
každý má svůj sen.
Každý má svůj sen.
sen ve vší kráse,
však pravdou zdá se,
čeho jsem se bál.
Proč bez ozvěn,
zní z dálky nářek,
tvrdím bez přetvářek,
každý má svůj sen.
Já nosil plášť,
tkán zlatou nití,
z dálky se třpytil,
zářil novotou.
Zas nový den
sfouk plamen loučí,
noc se odporoučí,
svět má nový sen.
V tom blesk a hrom tu opodál,
můj nový plášť mi v bouři vzal.
Pak jeho barvy vybledly,
a já tu stál tak sám.
Den náhle zšed,
zahalen záští,
po odvátém plášti,
vybled i můj sen.
Však svět se dál,
bůhví kam koulí,
přes fůru boulí,
každý má svůj sen.
Každý má svůj sen.