Zapadlej krám Rock

Snad možní zítra,
já nebudu stejná,
už nechci být dál obyčejná.
Jsou večery delší,
já dospělejší,
než ostatním může se zdát.

Jsem kapkou v moři,
co hráze boří,
a devátou vlnou se tváří.

Proč jak zapadlej krám,
cítit se mám,
když svítá,
dnes už neotvírám,
ve výškách si l ítám.
Dál jak poslouchám hlas
co říká.

Nejsem protiklad,
co řešíš rád,
padne noc chci ve výškách,
se líbat.

Den líně snídá,
čas dál si běží,
já dnešnímu ránu nevěřím,
že pro pár kouzel,
svět neprobouzel,
a tak v děšti mám sama stát.

Proč jak zapadlej krám,
cítit se mám,
když svítá,
dnes už neotvírám,
ve výškách si lítám.
Dál jak mění se čas,
poslouchám hlas,
co říká.
Nejsem protiklad,
co řešíš rád.
Padne noc chci ve výškách,
se líbat.


Stejný stín,
stejný stín,
stejný smích já v sobě mám.
Nejsi tím,
kdo má mít klín ,
v téhle době nehledám


Už možná zítra,
já nebudu stejná,
snad možná zítra,
neobyčejná, chci se stát.

Proč jak zapadlej krám,
cítit se mám?
Dnes už neotvírám.
Dál jak mění se čas,
poslouchám hlas,
co říka.
nejsem protiklad,
co řešíš rád,
padne noc chci ve výškách,
se líbat.

Když svítá.
Pády nespočítám,
ve výškách si lítám.
Dál jak mění se čas,
poslouchám hlas,
co říká,
nejsem protiklad,
co řešíš rád.
Padne noc chci ve výškách,
se líbat.