zpěvák

Raven

Vladimír Kučera

Narození: 08.08.1966, Praha, Česko



Raven
Buď správcem tohoto profilu


RAVEN - zpěvák, skladatel, textař, hráč na klávesové nástroje, kytaru a akordeon, působí rovněž jako aranžér a hudební režisér.

Narodil se 8.srpna 1966 v Praze v rodině učitelky a rozhlasového redaktora. Je vnukem básníka Fráni Kučery ( 1897 - 1929 ). Jako šestiletý začal navštěvovat hodiny klavíru u prof. Evy Balcarové a od deseti let hraje jako samouk na kytaru. Záhy se pustil do prvních pokusů o písničky. V pubertálním věku prošel ve svých rodných pražských Vršovicích prvními rockovými kapelami a v letech studia na gymnáziu ( 1980 - 1984 ) vystupoval jako folkový písničkář s akustickou kytarou, foukací harmonikou a vesměs vlastním repertoárem. Po maturitě vystřídal řadu různých zaměstnání, aby se pak načas stal posluchačem Filosofické fakulty UK, kterou nedokončil.
Ve druhé polovině 80.let se už intenzivně věnoval hudbě. Jako pianista hrál v letech 1986 - 1987 v rhythm´n´bluesové kapele Krausberry, s níž také studiově debutoval na EP ( Panton, 1986 ). V té době působil i v jihočeské hardrockové legendě Hubertus. V roce 1987 zformoval vlastní kapelu Nasycen, která po personálních a stylových proměnách vyzrála na přelomu osmé a deváté dekády ve vyhledávanou klubovou formaci rockově kytarového novoromantického střihu á la U2 či Simple Minds. Ještě pod svým občanským jménem tu byl nejen frontmanem a hráčem na klávesové nástroje, ale i autorem drtivé části repertoáru, což dokumentuje debutové album Provazochodci ( Bestia, 1991).
Na prahu deváté dekády přijal pseudonym Raven a sólově debutoval deskou Bubny a píšťaly ( Bonton, 1991 ), která i přes hojnou účast atraktivních muzikantských hostů (Roman Dragoun,Jiří Kovář, Roman Doležal, Míra Barabáš..), inklinuje především k elektronice a klávesovému soundu. V tomto duchu je koncipováno i následující album Salome a další písně Karla Kryla ( EMI, 1993 ), kde velmi osobitým a sugestivním způsobem pojal cover verze písní klasika folkového šansonu. Album vzniklo ještě za Krylova života a s jeho souhlasem. Následující album Jiný břeh ( Happy, 1995), které Raven představil publiku poprvé na originálním koncertě v prostorách pražského Planetária, znamená v jeho tvorbě odklon od elektronického soundu k využití živé rytmiky, dechové sekce a pestré palety akustických a etnických nástrojů. V první polovině 90.let Raven rovněž skládá i pro další interprety. Jeho píseň Kristiáne, vstávej dodnes patří k páteři repertoáru Báry Basikové, autorsky se podílel i na albu Karyi, jeho osobitá podoba písničky Co je to láska? otevírá cover-album písní Petra Nováka. Velký vliv mělo na Ravena také setkání s píseckým pop-artistou, básníkem, malířem, sochařem, deklamátorem, estétem a striptérem M.Zahrádcou a fotografem Janem Vávrou (kromě posledního alba Kamení se podílel na všech předchozích sólových projektech Ravena).
Koncem 90.let poněkud omezuje koncertní činnost, věnuje se spíše práci studiové a to jak v oblasti aranžérské a producentské, tak při tvorbě hudby scénické a hudby pro film a televizi. Se svým dlouholetým spolupracovníkem, saxofonistou Ivanem Myslikovjanem, vydává esoterické album Harmonie ( Music Vars, 2002 ) a začíná opět ve větší míře koncertovat převážně komorněji laděným klubovým programem. Zjara roku 2004 pracuje ve svém domovském studiu Atelier se skupinou Neřež na jejím albu Jednou měř, 2x Neřež ( Indies, 2004 ). Spolupráce studiová se postupně přerodí v koncertní a Raven je od léta 2004 stálým členem kapely. Ke klávesovým nástrojům a kytaře přibírá i akordeon, přičemž součástí koncertního programu jsou i jeho skladby z připravovaného nového alba. Jeho ochutnávku nabídl na přelomu let 2004/5 na speciálním novoročním singlu. N podzim 2005 se jako autor, aranžér a instrumentalista podílel na vzniku alba Havěť všelijaká ( Indies, 2005 ). V únoru 2006 předznamenával druhý singl ( „dvojhlavý singl", společně s Neřež ) květnové vydání prozatím nejnovějšího Ravenova alba Kamení ( Jiný břeh, 2006 ).V současné době (červen 2009) intenzivně pracuje na přípravě nového alba. Jeho označení "český Peter Gabriel" rozhodně není nadnesené. Vliv Petera Gabriela na jeho hudbu je stejně nepřeslechnutelný jako například ohlas písní Oldřicha Janoty. To vše je přetavené do naprosto originální a osobité polohy, kde významnou roli hrají i jeho nesmírně poetické texty-básně, kdy se i z obyčejných témat stávají mnohdy až mysteriózní opusy.

Vloženo: 26.09.2016, martin