BARON PRÁŠIL v mistrné interpretaci Miroslava Táborského

Baron Prášil – i díky jedinečnému ztvárnění Miloše Kopeckého ve filmu Karla Zemana, pro mnohé z nás nezapomenutelná, možná až kultovní postava. Cestovatel, dobrodruh a mluvka, jehož příběhy jsou stejně fantastické jako fascinující. Supraphon nyní vydává dobrodružství Barona Prášila na CD-MP3 i digitálně v podobě, v jaké je – ve formě přístupné i těm nejmenším posluchačům – převyprávěl český autor Adolf Wenig (1874–1940) a nově načetl renomovaný herec, dabér a laureát Ceny Alfréda Radoka Miroslav Táborský. Nalaďte se videoteaserem:



„S postavou Barona Prášila jsem se setkal jako asi každý kluk mé generace ve filmu Karla Zemana. Ale to jméno se do českého jazyka vžilo jako synonymum, když si někdo vymýšlí, a tak jsem se s ním potkával už dříve a častěji,“ vzpomíná Miroslav Táborský na svá první setkání s postavou, která se poprvé objevila na stránkách knih již v roce 1781.

Fenomén Barona Prášila je o to pozoruhodnější, že se nejedná o smyšlený charakter, ale o skutečnou historickou osobnost. Jde o německého vojáka a cestovatele barona von Münchhausena (1720–1797), který po návratu domů z vojenských tažení vyprávěl svým přátelům množství vymyšlených historek o svých neuvěřitelných dobrodružstvích. Tyto zkazky měly takový ohlas, že jen čtyři roky po jejich prvním anonymním vydání je v roce 1785 do angličtiny přeložil a v Oxfordu vydal německý knihovník, spisovatel a vědec Rudolf Erich Raspe.

V roce 1776 pak převedl knihu zpět do němčiny a doplnil o celou řadu nových vyprávění spisovatel Gottfried August Bürger (1747–1794). Dobrodružství Barona Prášila později zpracovali další autoři i filmoví tvůrci včetně Miroslavem Táborským vzpomínaného filmu Karla Zemana z roku 1961. „Film byl pro mě při práci na audioknize inspirací a zároveň přiživil zvědavost, jak vypadají ty příběhy v literární podobě,“ dodává k tomu Táborský.

Když pak přijde na samotnou interpretaci jednotlivých příběhů, Táborský k tomu říká: „Hledal jsem míru toho, jak ‚lhát‘ co nejpravdivěji a zároveň s elegancí a nadsázkou.“ Zároveň přiznává, že při načítání zažil i překvapivé momenty: „Některé příběhy mě udivily drsným, až hororovým nádechem... Chápu, že ty se do filmu nedostaly. Tam byly ty ‚neškodnější‘.“

Táborského mistrný přednes skvěle podtrhuje nespornou kvalitu Prášilových nestárnoucích příběhů z cest po vodě, po souši i ve vzduchu, jež patří k tomu nejzábavnějšímu, co ve světové literatuře vzniklo. Ostatně renomovaný herec má na svém kontě už pěknou řádku audioknih i bohaté zkušenosti s jejich interpretací a, jak sám podotýká, je mu tento žánr blízký: „Audioknihy poslouchám především v autě při delších cestách. To úžasně likviduje únavu. Doma nemám tolik možností, ale nahrazuje mi to i nedostatek času na četbu knihy. V době koronaviru jsem, pravda, zase u těch papírových. Čas po dlouhé době mám...“