Podcast Folklor a city zkoumá současné podoby folkloru a jejich společenské přesahy

Téměř dvě desítky epizod má na kontě nový podcast Folklor a city, mapující, jak a kde žije folklor a folklorismus v 21. století.

Zakladatelka podcastu Marie Hvozdecká – dlouholetá redaktorka folklorních pořadů Českého rozhlasu Brno a dramaturgyně folklorní scény festivalu Maraton hudby – aktivně vyhledává a objevuje osobnosti, které se mu věnují a pro něž je lidová kultura inspirací v jejich práci, často s komunitním, environmentálním či uměleckým přesahem.

Mezi hosty podcastu Folklor a city tak byl například fotoreportér David Sládek, držitel ceny Czech Press Photo, jenž zachycuje každodennost slovenského venkova i protestní kulturu Londýna; etnografka Národního muzea Anna Jagošová; nebo Tereza Bušková, umělkyně žijící v Birminghamu, která propojuje lidové rituály s ženskými a migračními tématy. Podcast hostil i Sáru Matůšovou, divadelní dramaturgyni, která skrze lidové divadlo oživuje tradice obce, kde vyrostla, nebo ředitelku Nadace Veronica a spoluzakladatelku projektu Folklore’s not dead Helenu Továrkovou.
„Folklor a city se vymyká zažité představě o tom, jak by měl podle některých pořad o folkloru vypadat. Nezobrazuje jen jeho idealizovanou podobu prezentovanou na pódiích, ale snaží se jít do hloubky. Do budoucna se nebrání ani kontroverznějším tématům, jako je nacionalismus nebo homofobie, které si mohou brát folklor jako rukojmí, za něhož se snaží skrývat. Podcast je však pouze začátek cesty. Cílem je vybudovat interdisciplinární platformu, která dostane folklor do prostoru pro mezioborovou spolupráci a diskuse mezi veřejností a odborníky. “ Říká Hvozdecká.
Co tedy očekávat od Folklor a city v nejbližší době? Vznikají nové webové stránky, které nabídnou kurzy vedené odborníky napříč obory, kteří folklor využívají jako zdroj inspirace. Kurzy budou určeny jak široké veřejnosti, tak lidem z folklorní komunity, kteří hledají kvalitní a inovativní podněty pro svou práci. Připravuje se například workshop scénografie nebo využití lidových motivů v grafickém designu. Kurzy proběhnou na podzim tohoto roku.
Chybět nebude ani hudba, ať už živě nebo v online prostoru. První koncert Folklor a city v obýváku představil projekt Lužánečtí povaleči.
Platforma se navíc inspiruje udržitelným přístupem – nově připravuje folklorní second hand e-shop a upcyklovaný merch. Nákupem těchto produktů bude možné přímo podpořit další rozvoj aktivit projektu Folklor a city.
Brno, se svým specifickým a historicky zakořeněným vztahem k folklorismu, zůstává jednou z hlavních inspiračních os projektu. V současnosti však nabývá slovo „city“ stále více metaforického významu – představuje současnost a aktuální kontext folkloru v 21. století. Zároveň jde o promyšlenou slovní hříčku, která naznačuje, že folklor není jen tradice, ale také emoce – neboť právě ty v lidech, kteří se mu věnují, často vyvolává.

Také slovo „folklor“ v názvu je zvoleno záměrně, a to i s vědomím, že předmětem zájmu je často spíše folklorismus – tedy přenesené prvky lidové kultury, které se odklánějí od původního sociokulturního kontextu. Autorka však přistupují k tomuto pojmu z emického pohledu, tedy očima samotných aktérů, kteří o sobě s hrdostí tvrdí, že „dělají folklor“. Tento přístup umožňuje zachytit autentické prožívání a význam, který má tradiční lidová kultura pro jednotlivce a komunity v dnešní společnosti.

„Jedním z cílů je také vzájemná podpora lidí se stejným zájmem. Proto bych chtěla zařadit právě kurzy pro veřejnost. Pro mě je folklorní prostředí stále ještě občas spojeno s rivalitou - ten tančí líp, ta má špatně oblečený kroj, my jsme to dělali první. To bych projektem ráda trochu nabourala. Ukázala lidem, že když si vzájemně pomohou, tak je to obohatí.“ Dodává Hvozdecká.
Folklor a city však není nováčkem na folklorní scéně. Projekt vznikl již v roce 2017 jako iniciativa studentského etnologického spolku, u jehož zrodu stála Marie Hvozdecká. Od počátku měl kulturně-vzdělávací charakter. Kombinoval besedy u cimbálu s přednáškami, diskusemi a workshopy. První akcí nesoucí tento název byla přímá debata mezi zástupci folklorní scény a tehdejším radním Matějem Hollanem, která se věnovala otázkám financování folklorních projektů.
Po ukončení studia přesunula Marie Hvozdecká svou platformu pod střechu jednoho z ikonických brněnských funkcionalistických objektů – Kavárny Era v Černých Polích. Spojením dvou výrazných fenoménů brněnské identity tedy folkloru a funkcionalismu, vznikly originální kulturní akce, mezi nimiž vynikl například workshop ženských lidových zpěvů tzv. trávnic vedený Anežkou Heinzlovou. Tyto písně se tradičně zpívaly v přírodě, z kopce na kopec. Jejich původní forma byla nově interpretována v interiéru vily. Účastnice workshopu zpívaly na schodišti Ery z jednoho patra do druhého. Díky specifickému architektonickému řešení budovy se podařilo využít její jedinečnou akustiku, která celému zážitku propůjčila zcela výjimečný a autentický charakter.

„Platformy Folklor a city si v té době začala všímat i odborná veřejnost. Etnografka Klára Císaríková jí věnovala článek publikovaný v mezinárodním recenzovaném časopise Lidé města, který se zaměřuje na témata městské antropologie. Tento text reflektuje, jak se Folklor a city podílí na formování nových folklorních aktivit v brněnském městském kontextu.“ Doplňuje Hvozdecká.
Technické zázemí a grafickou podobu podcastu Folklor a city zajišťuje Ivan Floreš, jeden z předních českých motion designérů. Podcast vychází každých čtrnáct dní a je k vidění na YouTube a k poslechu na platformě Spotify.



Přehled dílů:

#1 | Jiří Plocek
Původně biochemik a hudebník, který si k lidové kultuře našel cestu přes bluegrass a setkání s muzikanty z folklorní scény. Díky svému jedinečnému pohledu se stal folklorním redaktorem Českého rozhlasu, dramaturgem BROLNu, zakladatelem hudebního vydavatelství Gnosis a výraznou osobností na pomezí tradice, publicistiky a hudební produkce.

#2 | Jana Měchurová
Tanečnice, která začínala s folklorem ve Svatobořicích-Mistříně, prošla Vojenským uměleckým souborem Ondráš a nakonec propadla swingu. Stála u zrodu brněnské školy Swing Wings i místní komunity. Dnes za swingem cestuje jako vyhledávaná lektorka po celém světě.

#3 | Alois Pospíšil
Muzikant a nadšenec ze Šumperka – města, kde před druhou světovou válkou tvořili značnou část obyvatel Němci a kde zájem folklor nemá hlubokou tradici – a právě tam v roce 2022 založil festival CIMBÁLOVE, který postupně strhl řadu dalších, vytvořil silnou komunitu a přivádí do města návštěvníky z nejrůznějších regionů.

#4 | Sára Matůšová
Dramaturgyně divadla Polárka a doktorandka brněnské JAMU. Pochází z Horní Lidče, kde převzala vedení místního Valášku. Namísto klasických pódiových vystoupení se souborem oživuje tradice přímo v obci, často formou lidového divadla.

#5 | Blahoslav Uhrovič
Historik umění původem ze Starého Poddvorova žijící v Praze. Jako návrat ke svým kořenům založil uměleckou sbírku Folklorismy – jedinečnou a rozsáhlou kolekci výtvarného umění zachycující tradiční lidovou kulturu zejména Moravy od 19. století po současnost.

#6 | Helena Továrková
Ředitelka Nadace Veronica a vystudovaná environmentalistka z Brna. Stojí za projektem Folklore’s not dead, který originálně propojuje lidovou kulturu s ochranou přírody a ukazuje, že udržitelnost může začínat u burzy všedních krojů nebo využití původních barvířských rostlin.

#7 | Anna Jagošová
Zpěvačka, muzikantka a etnografka, kurátorka rozsáhlé sbírky lidového textilu a šperku v Národním muzeu. Žije v Praze, ale má horňácké kořeny. Ve svém výzkumu sleduje komunity českých krajanů po celém světě.

#8 | David Sládek
Nezávislý fotoreportér, absolvent Institutu tvůrčí fotografie, který na svých snímcích zachycuje život britských ulic a bleších trhů i slovenské vesnice Šumiac. Jeho silná vizuální vyprávění mu letos vynesla 2. místo na Czech Press Photo.

#9 | Laura Kolačkovská
Etnografka, interpretka a lektorka lidového tance, která ve svém doktorandském výzkumu objevuje, jak lidový tanec rezonuje s rytmem dnešních měst. Skrze osobní projekt Slovenský tanečný dom v Prahe přenáší jeho energii široké veřejnosti přímo na tanečním parketu.

#10 | Veronika Všianská
Principálka, herečka, dramaturgyně a hlavně zakladatelka divadla Mikro-teatro, kterou studium a práce v Madridu přivedly ke komunitnímu divadlu. V inscenacích se zaměřuje jak na silné ženské příběhy, tak na lidové tradice zvykoslovného roku.

#11 | Tereza Bušková
Konceptuální umělkyně žijící v Birminghamu, absolventka Royal College of Art, která ve své tvorbě propojuje lidovou kulturu s aktuálními tématy migrace a ženské zkušenosti. Prostřednictvím videí, performancí i spolupráce s komunitami ji přetváří v současný umělecký jazyk.

#12 | Vlastimil Ondra
Učitel a ředitel základní školy v Bánově, zpěvák a muzikant, zakladatel Folklorní akademie. Celý život žije v Nivnici. Vede několik folklorních souborů a sborů – přesto věří, že nejlépe a neniterněji se folklor předává doma, v rodině a v každodenním životě.

#13 | Lucia Nogová o protestu, který zněl lidovou písní
Pochází z Bratislavy a svou taneční dráhu začínala v dětských folklorních souborech. Později působila ve vysokoškolském souboru Technik a po ukončení studií spoluzaložila se svými přáteli soubor Kumšt, který funguje dodnes. Jejím manželem je primáš Michal Noga, a tak se v jejich domácnosti často diskutuje o tradiční kultuře – přirozeně se do ní zapojují i jejich děti. Právě kvůli nim se Lucia začala občansky angažovat. Společně s dalšími přáteli se podílela na organizaci protestu Folklór na podporu umenia. Při této příležitosti napsala nový text k lidové písni Nebojím, nebojím sa pána jako reakci na výroky a kroky současné ministryně kultury Martiny Šimkovičové. Text už inspiruje další nadšence.

#14 | Tomáš Koláček o folklorním festivalu, který začal jako oslava narozenin
Pochází z Dolních Dunajovic, kde také v současnosti žije se svou rodinou a kde se vě
nuje nejen hudbě, ale i budování soběstačného statku. S hudbou začínal jako houslista pod vedením Miroslava Frydrycha (CM Dunájek) a později na ZUŠ Mikulov (housle, viola, zpěv). Brzy založil cimbálovou muziku Píšťalenka. Následovalo působení v CM Pálava (zpěv, kontrabas), s níž vydal CD Imala sam miloga, které se věnuje folkloru Moravských Chorvatů. Během studií v Brně se stal klíčovou postavou ĽH Poľana. Vedle toho působil i jako muzikant v Městském divadle Brno (muzikály Cikáni jdou do nebe, Betlém). Spolupracoval s CM Lália nebo sourozenci Baťkovými a CM Harafica nebo Nótaband. Spustil řadu vlastních projektů jako je Zpěvokraj, Fozzion, folklorní karoke nebo Sweettrio. V roce 2021 představil své profilové album 3 světy a v letošním roce také nultý ročník Folklorního festivalu Dolní Dunajovice.

#15 | Matěj Číp o cimbálovém snu za oceánem
Pochází z Hodslavic, v současné době žije v New Yorku. S hudbou začínal na ZUŠ ve Valašském Meziříčí, kde také poprvé hrál s cimbálovou muzikou. Působil také v CM Bača a společně s přáteli založil CM Trojačka. V hudebním vzdělání pokračoval na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Po ukončení studia se rozhodl jít vlastní cestou a sehnal si svépomocí finance na studium v USA. Svou akademickou dráhu zahájil na Northern State University. Dále rozšířil své umělecké obzory na Centrální konzervatoři hudby v Pekingu, kde průkopnicky spojoval cimbál s tradičními čínskými nástroji. Nakonec se usadil v New Yorku, kde dokončil magisterské studium na Berklee NYC. Je dvojnásobný vítězem soutěže na Mezinárodním cimbálovém festivalu ve Valašském Meziříčí v roce 2017 a 2025. V současné době vede kurzy a koncertuje po celém světě. Už ho slyšeli v Mexiku, Japonsku, v několika evropských státech nebo třeba Jižní Koreji. Kromě klasické hudby se stále vrací k hraní s cimbálovými muzikami.

#16 | Jaroslav Kneisl o životě mezi Brnem a "Mezříčem"
Pochází z Valašského Meziříčí, konkrétně z místní části Podlesí-Křivé. Studoval hru na cimbál na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži u paní profesorky Růženy Děcké. Následně absolvoval magisterské studium etnologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Je ředitelem Mezinárodního festivalu cimbálu ve Valašském Meziříčí. Aktivním cimbalistou je v několika muzikách (CM Valašsko, CM Kordulka). Je činným pořadatelem a moderátorem mnoha setkání se zajímavými osobnostmi, přednášek nebo koncertů a také pedagogem. Působí jako hudební dramaturg folklorního vysílání Českého rozhlasu Brno. Je členem redakční rady vlastivědné revue Valašsko a rovněž zastupitelem města Valašské Meziříčí.

#17 | Kamila Tomšejová o zpívání od Podluží k jazzu
Pochází z obce Lužice na Podluží. Hře na cimbál se začala věnovat ve čtyřech letech a zpěvu ve svých deseti. Pravidelně navštěvovala pěvecké soutěže. V roce 2010 vyhrála 16. ročník celostátní soutěže dětských zpěváků lidových písní Zpěváček. Od té doby je kmenovou zpěvačkou Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Během své hudební dráhy spolupracovala s desítkami cimbálových muzik a souborů, působila v dechových hudbách, big bandech i swingových a jazzových formacích a účinkovala v řadě hudebních projektů. V roce 2021 vydala své profilové album s BROLNem. V současnosti je studentkou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde se věnuje oboru jazzová interpretace pod vedením Géraldine Schnyder a Allison Nohavica Wheeler.