Skladba

Větrolamy

Pop

Nahoře fouká silnej vítr

Nahoře fouká silnej vítr,
víš, když padáš.
Ale jen prsty smět se dotknout,
mír a zrada.

Stádo, co kouká bez zardění,
ví, kam sahá.
Železo prsty láme, kroutí,
černý vlasy já teď v rukou mám.

Co jednou Bůh spojil,
člověk nerozdělí.
Stal ses Bohem.
Papežem svého nerozumu na zemi,
hasíš ohněm.

Šeršala fám chtěl aby jsi věřila
a tak řek: “Prosim”,
že pod tou košilí zapnutou ke krku
brnění nosim.

Ten král pak sázel větrolamy,
aby mohl dýchat v stínu panny.
Ten král pak řekl: “Stačila mi”,
a nechal setnout hlavu Anny.

Sázel větrolamy,
aby mohl dýchat v stínu panny.
Ten král pak taky řekl: “Stačila mi”,
nechal setnout hlavu Anny.

A jak šel čas dál,
čela moudrých koruny tlačí.
Srazí jim jednou vaz
odvěká touha raz, brát med, kde je sladší.

Ve státě lvů,
kde sami sebou nejsme si jistí,
jedinej lev, co znám,
zvítězil a to sám
nad lží a nenávistí.

Je tenkrát sázel větrolamy,
aby mohl dýchat v stínu panny.
Ten král pak řekl: “Stačila mi”,
a nechal setnout hlavu Anny.

Sázel větrolamy,
aby mohl dýchat v stínu panny.
Ten král pak taky řekl: “Stačila mi”,
nechal setnout hlavu Anny.

Sázel, sázel lásku a pravdu a víru a větrolamy.
Sázel, sázel větrolamy.