Skladba
Procitám do doby zrychlený
Přemejšlim, kam to ještě poletí
Často mám pocity smíšený, že patřim do jinýho století
Usínám, zdaj se mi divný sny
Začínaj v roce sedmdesáttři
Zamykám si svoje vzpomínky a zase hledám a hledám
To jsem já, maluju plány svý na bílej papír bílou křídou
To jsem já, co nikam nemusí a čeká až si pro něj příjdou
To jsem já, se všim už smířenej a napůl zaházenej hlínou
To jsem já, jako prach zvířenej, pomalu sedá a letí nocí línou
Připadám si nějak ztracenej
Nejradši zastavil bych čas
Dávno mám svůj osud sečtenej
Asi tak jako každej z vás
Srovnávám jaký to bylo dřív
Čemu jsem věřil, za co jsem stál
Tak se ptám, bylo hůř nebo líp
Zas mi to nedá, nedá