Skladba
Zní déšť monotónně, když sám sedím v domě,
sám, opět sám, jen se sklenkou.
A noc jako víla svět celý skryla
pod tmavomodrou pláštěnkou.
Jen lampa zalívá teď světlem na klíně knihu stokrát přečtenou,
v knize je Golgota i Betlém, i král Šalamoun, moudrý Šalamoun.
A noc jako víla svět celý skryla
pod svojí tmavomodrou pláštěnkou.
Zavírám knihu a jdu loukou, královnu potkám ze Sáby,
na mne se krásné oči kouknou, šustí hedvábí, drahé hedvábí.
A noc jako víla svět celý skryla
pod svojí tmavomodrou pláštěnkou.
/instrumental/
Jen lampa zalívá teď světlem na klíně knihu stokrát přečtenou,
v knize je Golgota i Betlém, i král Šalamoun, moudrý Šalamoun.
A noc jako víla svět celý skryla
pod svojí tmavomodrou pláštěnkou.