Skladba
1. Říkala, že se Dagmar jmenuje
a v očích měla ze slov zkratky
a že se dneska prvně miluje,
a já chtěl budík strkat zpátky.
2. Říkala, že se Dagmar jmenuje,
to když jsme třetí sklenku pili,
a že se zítra ráno stěhuje,
tak že chce oslavit tu chvíli.
R: Navečer otevřel jsem okno,
padaly hvězdy, ona spala,
a já si v duchu tiše přál,
aby se nestěhovala.
3. Tak jak si přeje tisíc mladíků
bláznivý sny, když padá hvězda,
já připojil se k stovkám básníků
a přání se mi velký nezdá.
4. Třeba: aby spadl zrovna dům,
kam Dáša stěhuje se zítra,
je to však činžák, a tak sousedům
nepopřál bych dobrého jitra.
R: A tak jsem okno zase zavřel,
přitisk' ji k sobě a šel spát,
známe se vlastně jen pár hodin,
ráno se tomu budem smát.
5. Napsala, že se Dagmar jmenuje
a k tomu připsala i příjmení
a ještě adresu, kde studuje,
myslím, že je to dobrý znamení.
6. Můžu jí třeba poslat obálku
anebo za ní dojet stopem,
vždyť je to sotva dvěstě kiláků
a láska nemá se brát hopem,
a láska nemá se brát hopem