Skladba
Každé ráno běžím honem
do kavárny, kde maj’ WiFi,
mejlovat si s faraónem
důvěrné hieroglyfy,
než se kouknu, co mi píše,
objednám si sachr, latté,
co se týče jeho říše
je to ňáké vachrlaté…
Den se oblík’ do azůru,
na nebi se mráček bělá
a z bazénu, bříškem vzhůru
vzlétá leklá akvabela
s tóny nadpozemských chórů,
napůl ryba, napůl žena,
křídla andělů, dík chlóru
voda barví do zelena…
Pevně spoután babím létem
ležím v trávě se svým stínem,
rozplývám se nad kotětem,
které zdrhá před psím vínem,
před psím vínem, které sládne,
co se tváří, jako hrozen,
které maximálně zvládne,
když se snaží, povel: K noze!
Černý pták se ve tmě ztrácí,
když se k ránu vracím domů,
napadá mě, že jsou ptáci
tikající srdce stromů,
levé křídlo na dvanáctce,
pod pravým se skrývá čtverka,
čas, kdy všemohoucí vládce
ptáčkům natahuje pérka…
Každé ráno běžím honem…