Skladba

V antikvariátu

Folk

Neber svůj život tak doslova,
vždyť známe se jako svý boty,
tvá ruka je notová osnova
a prsteny na prstech noty,
dvě blýskavé noty půlové,
nejspíš ze zlatýho drátu,
můj dnešní největší úlovek
v šeru antikvariátu…
Cinkají jako dva zvonečky,
takové legrační bim, bam,
to, když tvých prstů konečky
střídavě do rytmu líbám…
Až měsíc vystoupá nad Prahu,
kastelán s houslovým klíčem,
na lůžku z klavírních výtahů
při čem nás nachytá, při čem…?