Skladba

Na slovo II (feat. Michajlov)

Hip-Hop

Jou, dobře vim vodkud sem,
kde mám kořeny a kde sem vyrost,
byl sem tam, kde se pilo, vyhulil tak deset kilo,
sedim na střeše mýho času,
všechen stres je mimo,
když si to teď promítnu,
měli sme celkem lehkej život.
Uh, vlastně sme neřešili vůbec nic,
s vodstupem času vnímám jinak všechny průsery,
všechny ty údery, boje vo cizí území,
v tý době tvoje crew je mi u píči,
zničim všechny losery.
Já, žil sem ten boom bap shit,
nikdy sem neprosil, abys mě dal na tvůj guest list,
poslouchal sem roky, že tenhleten zvuk je pryč,
no v klubech sem vždycky nechal
všechen vzduch z mejch plic.
No tak uznej skills, to není nudnej styl,
kde si teď už sem byl dávno a furt sem syt,
žiju to vo čem píšu, proto je můj rap real,
když se teď podříznu,
tak vyteče jen zvuk z mejch žil.
Nesnaž se mě srovnat
s žádnou vobyčejnou tvorbou
nebo voblíbenym rapperem a pomyslnou formou,
já chodim v tvojí čtvrti
po dvou rovně, žádnej voblouk,
po mý smrti se ty cvoci vo mý sloky ještě porvou.
Sem ready, nesundal mě covid ani lockdown,
prej sem to už zabalil,
maj pravdu, pojď si pro blunt,
moje slova hořej, řikej tomu klidně slovnaft,
neptej se mě na cenu, mám nevyčíslitelnej obrat.
Pochopil si, co sem ti teď řek,
jestli ne, tak dej pauzu, vrať se vo pět sekund zpět,
neni řeč vo penězích, slova chceme víc,
slova musej žít, abys řek, to je rap.
Chodim ulicema, slýchám vole, to je Rest,
nebojim se votočit, pozdravit, vyfotit, check,
stále smrtelník jako ty, swag,
no když chytnu mikrofon, tak naložim zle.

Věci se mění, ale stále sem to já, bro,
žádnej novej vobal nedokáže změnit jádro,
dělám to furt jakoby v tý kapse bylo prázdno,
neptej se mě, kdy sem naposled neměl hlad.

Je to dávno (dávno), je to moje mise,
rovnej celou dobu, i když věci změnily se,
měnim se i já sám, ale co se nemění je to,
že vod začátku až doteď mi to stále sype.

Na slovo II, nechtěj beef zas proboha,
deset let sem s Vardym venku,
takže big probs Gomora,
jaká suma, bruda, ukaž mi, co dřív čas pochová,
rýmů tuna, smůla, seru ti na vliv, však pohoda.
Posílej splif pak dokola, sellim věty ven,
nečekám happy end, bránim svý city, Atty head,
nikdy sem nebyl zevl venku, hecky sack,
na stagi bordel, nikdy měkký set,
vrazil do rapu, dávno celý back.
Nebyly love, žádný dala, dala, bill, ya,
roky mám ksicht, nikdy hala, bala, styl, ya,
řekni mi, kolik hudba dala, vzala sil, ya,
kolik se mnou namotala mil, ya.
Já sem street runner jak Robin Tent,
se všema nechci být chábr, tak promiňte,
pověs mi drip na krk, dám Ronin II,
už nikdy víc lager, si volim směr,
nestačí mít cover,
karty sou rozdaný na stole, solitér.
Mě nezměnili čísla, jenom posunuli dál,
sem posun uvítal a dneska vidim, kdo se tudy sál,
z ulice kulisa, vim, kde se půlí sál
a na startu tam s vůlí stál,
se dostanu nahoru z nuly sám.
Roky mám hlad a hrotim desky, mrdám singly,
vim, co je pád a splácim resty, nosím jizvy,
několikrát to řeknu hezky, prosim zmizni,
z rapu je plát, no furt sem ne produkt jak Čis-T.

Věci se mění, ale stále sem to já, bro,
žádnej novej vobal nedokáže změnit jádro,
dělám to furt jakoby v tý kapse bylo prázdno,
neptej se mě, kdy sem naposled neměl hlad.

Je to dávno (dávno), je to moje mise,
rovnej celou dobu, i když věci změnily se,
měnim se i já sám, ale co se nemění je to,
že vod začátku až doteď mi to stále sype.