Skladba
Psát tyhle řádky je má očista,
píšu to tady a teď, budoucnost furt je pro mě nejistá,
není nic, co bych v textech nepřiznal,
protože psát tyhle řádky je má očista.
Psát tyhle řádky je má očista,
píšu to tady a teď, budoucnost furt je pro mě nejistá,
není nic, co bych v textech nepřiznal...
Já, já, já, já
Smývám ze sebe hříchy pro Krista,
nikdo z vás nemůže soudit, bloudim na místa,
hledám, kde měl bych stát,
často jsem ve tmě, hledám svůj význam,
mluví ke mně hlasy, ve kterejch se nevyznám.
Někdy tam prostě není záchrana,
v mý hlavě je tolik sraček, že mám problémy s vlasama,
vážně sranda, ha, chtěl bys mě znát, aha,
chtěl bys mě bodat, zatímco bys stál za mejma zádama.
Co na to má mama, nechápe můj život, mám jinej, než mi vybrala,
včera se přiznala,
zná mý bars, takže může psát ty bars sama.
A mám se bát toho, co přijde?
Nikdy, stejně budu dál psát ten svůj příběh.
A mám se bát někoho z vás?...
Jediný, čeho se bojím já je čas.
Psát tyhle řádky je má očista,
píšu to tady a teď, budoucnost furt je pro mě nejistá,
není nic, co bych v textech nepřiznal,
protože psát tyhle řádky je má očista.
2x
Očista... očista... očista... očista... očista...
Nevěřím těm, které sám neznám (nikdy!),
velké sny z malého města (z Rychnova),
i kdybych chtěl, nejde přestat,
tohle je má cesta, můj otec mě nezaměstná.
Já a ty z jiného těsta,
ty neviděl jsi věci, co jsem viděl já, tak přestaň.
Nikdo z nás, těch pravých, nevěří ti, že jsi gangsta;
já nemusím říkat kolik, stačí mi, že mě svět zná.
Mý andělé mě chrání, mý démoni mě vábí,
přesto vím, co je to správný.
Všechno, co se děje, tak to prostě má být
a i když život není fér, tak dá se celkem fér žít.
Mně fotr nedal nic, nikdy tam nebyl když sem potřeboval životem kousek doprovodit,
a tak řvu z plných plic,
nasrat na cizí lži,
všechno, co slyšíš, je můj život, já nehraju hry.
Psát tyhle řádky je má očista,
píšu to tady a teď, budoucnost furt je pro mě nejistá,
není nic, co bych v textech nepřiznal,
protože psát tyhle řádky je má očista.
4x