Skladba
Tak se zas ztrácim v minulosti,
hodiny strávený hledáním pravdy ve stěnách,
úzkosti, zlozvyk, pěsti do zdi,
telefon pořád zvoní, ale dneska nezvedám, ya.
Nechci s nikym mluvit o tom, co mám v hlavě,
často mi řikaj, že nevidim věci správně,
zkurvený rady lidí, co tě ani neznaj,
viděj tě padat, pak se usmívaj a tleskaj.
Pondělní deprese, no začínám si zvykat,
možná se mi ty stavy začínají líbit,
pondělní deprese, no začínám si zvykat,
život je ostrej, že by mohl řezat žíly.
Bejby, nevím, jestli tady budu zítra,
tak mě miluj jako by to bylo naposled,
nevím, jestli tady budu ještě zítra,
tak mě miluj jako by to bylo naposled.
Bejby, nevim, jestli tady budu zítra,
možná po nás zbydou jenom emoce ve zdech,
hodně problémů a nejde mi je skrývat,
chtěl bych jednou nemít
noční můry ve všech snech.
Společnost má jasno o tom, co je být chlap,
držet hubu, nepochybovat, přijímat,
snažej se mě zařadit a tim umírám,
když se rozhlídnu,
tak nevim kudy jít dál, kudy jít dál.
Pondělní deprese, no začínám si zvykat,
možná se mi ty stavy začínají líbit,
pondělní deprese, no začínám si zvykat,
život je ostrej, že by mohl řezat žíly.
Bejby, nevím, jestli tady budu zítra,
tak mě miluj jako by to bylo naposled,
nevím, jestli tady budu ještě zítra,
tak mě miluj jako by to bylo.
(Bejby, nevím, jestli tady budu zítra,
tak mě miluj jako by to bylo naposled,
bejby, nevím jestli tady budu zítra,
tak mě miluj jako by to bylo naposled).