Skladba

Vzpomínky



Nahlásit nefunkční video



Toužím, chvíli vrátit se zpátky,
číst jen tak mezi řádky,
v knihách pradávných dnů.
Když v nich najdeš,
kde vlastně je klíč ke štěstí skryt,
život další, začneš žít.

Půlnoc, měsíc tajemně září,
na tvou samotu, stáří
světlem chladným jak mráz.
Znáš i krásu,
z dob dříve nežli spálil jí čas,
znáš i lásku, štěstí v nás.

Příchuť prázdných dlouhých dnů,
se vznáší kalným ránem
sfouk lampu vítr, či se s přítmím loučí
den stává se tvým pánem.

Svítá, slunci naděje prýští, tobě pro život příští,
prázdnu nesmím se vzdát.
S novým ránem noc další skrýváš ve vzpomínkách
jako tenkrát tisíckrát.

Slunce září, výškou stromů,
proč vzpomínkám se bráníš.
Zdá se vadnou jako jarní kvítí,
jsou prázdnější než prázdné.

Hýčkám, tě letmým dotykem skrání, slyším pláč, vzpomínání
na dny zázračných změn.
Chvilka stačí a co je štěstí pochopím též,
A ty vítáš další den.


Vloženo: , martin