Skladba

Drým f. KLÁRA + ARCHITECT



Nahlásit nefunkční video



Řikám pravdy, který ze mě v očích světa dělaj lháře
Na ty jasný plány vylil se jim inkoust z mýho kalamáře
Co jsou masky a co tváře, co iluze co city
Pohledy co na mě házel Joe jak mrakodrapy v New York City, městě
Špína z ulic nezmizela ani po skončení deště
Když prší hemoglobin lidi křičej eště
Tak kde jsme? Ptáš se mě, ptám se sebe sám
Jiří z křoví za velkou bílou zdí volá poď se bít
Já volám hluchejm uším, kurvo žij a nech žít
To co vysává ducha z tohodle světa
Nevyrábí ETA, vždycky jen ta největší sketa
Rozjede hru na pravdu
Takže dvakrát měř, hlavně to neřeš uříz by sis ostudu
Nevyspytatelný cesty osudu
Až jim dojde na čem pracujou
Já už u toho nebudu

Refrén:
Lalalalala vždycky sem chtěl mít takovejhle refrén
Lalalalala tak teď ho teda mám, co, líbí?
Lalalalala mnohem víc mám ale věcí, který sem nikdy nechtěl
Lalalalala LALA pešluj smůla vesluj

Chtěl sem mír
Ale už vim co myslel Martin Luther King tím když řek, že měl drým
Mír je slovo dobrý na to tvořit věty
Ale jinak je mír něco jako yetti
Kámoš o něm vyprávěl, nikdo ho ale nikdy neviděl
Ale zní to dobře, jé mír to bych chtěl
Je tolik prázdnejch slov mezi náma všema
Oddělit zrno od plev je jak hledat jehlu v kupce sena
Kdysi to byl David versus Goliáš
Teď tu máme spoustu Davidů co křičej svět je náš
Další a další, nestíháš, řikáš stejně tak i já
Bez vodpustim stejně prd uděláš
Vostrý lokty plněj tučný konta
Sranda, když někdo neví
Na co se tahle fronta stojí
Tváře v pozadí dobře ví, co ti prozradí
Každej má jen tolik pravdy kolik si sám odhalí
Drilujou nás z mamonu
Nekoukat za oponu, víc zná zažloutlý lity v zaprášenym šanonu

Refrén

Hry politický, patetický, osudy lidský
Zprávy a pak sport, v hokeji sme pořád fantastický
No a co, duše ztracený, zapomenutý
V tramvaji na cestě do fachy
Budujeme kariéry, páč svobodu tu koupíme jen za prachy
Bez cíle, jako by nás chodník pálil
Lepíme růžovou tapetu
A jediný vzrušení zažíváme v neděli v supermarketu
Předstíráme, sešíváme ránu horkou jehlou
Svět je moc velkej, a tak si v něm stavíme svůj malej eště jednou
Dvakrát měř, hlavně to neřeš
Každej chvilku tahá pilkou uříz by sis vostudu
Nevyspytatelný cesty osudu
Až nám dojde na čem pracujem
Já už u toho nebudu...
Jdeš taky?


Vloženo: , rajo101