Skladba
Nelituji ničeho, co mne kdy v životě potkalo
Ničeho, co jsem kdy udělala
Ach, ale někdy mě tak napadá, že bych spíš mohla litovat
Toho, co jsem neudělala
A co se tedy i mou vinou vlastně vůbec nestalo
Mně kdysi jednou v sobotu, když slunce pralo do plotu
Se náhlo začlo zdát
Že rostu jak to dříví v lese a nikde nikdo nenajde se
Kdo měl by mě rád
Jen jeden student od vedle měl tváře jaksi pobledlé
Vždy když mě viděl jít
Však pořád stál jen jako němý a nikdy neřek smutno je mi
Chtěl bych tě mít
A stačilo jen zavolat
Hej, ty tam, tak si troufni, oč ti kráčí
Vždyť láska, jež se nekoná
Je vždycky buďto k smíchu, nebo k pláči
Na opožděné volání se bohužel už nikdo neozývá
A pak už jenom lítost a krčma poslední ti zbývá
I spolužačka Marie se ptala holka, co ti je
Máš s něčím kříž
A mně jen zatím nešlo z hlavy, proč mě aspoň nepozdraví
Proč nejde blíž
Pak podzim nased na koně a dny jak auta v koloně
Se líně vlekly dál
A mně už nikdo nevysvětlí, proč když se naše oči střetly
On mlčel dál
A stačilo jen zavolat
Hej, ty tam, tak si troufni, oč ti kráčí
Vždyť láska, jež se nekoná
Je vždycky buďto k smíchu, nebo k pláči
Na opožděné volání se bohužel už nikdo neozývá
A pak už jenom lítost a krčma poslední ti zbývá
Pak přešly další neděle, ty jeho oči nesmělé
Vzal řeky proud
Naše známost, dnes už pasé, dřív skončila, než začala se
S tím nelze hnout
Hle, příběh bez vší pointy, já ji hledám, nejen ty
A nevím, kde ji vzít
Je mi líto prázdných lodí, lásek, jež se nenarodí
Ač mohly žít!
Lalalalalalalalalalalalá
Lalalalalalalalalalalalá
Lalalalalalalalalalalalá
Lalalalalalalalalalalalá
Tarap
Tarararaptá
Tareraraptá
Tararaptaraptátap
Tarerará
Tarararaptá
Tareraraptá
Tararaptaraptá
Tarap